Štěstí je, když...

9. května 2018 v 10:38 | bev |  Stalo se
Štěstí je, když se v neděli ráno probudíte a z kuchyně slyšíte mamku rachotit nádobím. S líným protahováním vylezete z postele. Dům voní čerstvě uvařenou kávou a ještě něčím jiným, něčím dobrým, co bude k obědu. To kafe si zrovna s tátou uvařili a nesou si ho pod jabloň na zahradu, kde ho budou popíjet, ujídat k němu miňonky nebo esíčka nebo kakaové věnečky, smát se, nebo hádat, to se taky někdy stane, ale jsou to jen takové načechrané beránčí mráčky na bleděmodrém nebi, žádná zlá, bouřková mračna. Před polednem, když už se skoro chystá na stůl, je potřeba zaběhnout pro petržel do polévky. To je váš úkol a tak vyběhnete do zahrady a když jdete kolem okna do kuchyně, smísí se vůně sváteční nudlové polévky, kterou vy zrovna nemusíte, s vůní trávy, šeříku, růží, nebo floxů, ke které se vzápětí přidá vůně čertvě utržené petržele nebo pažitky. Chvilku zůstanete před oknem v úžasu stát, protože ten váš svět, který vás zrovna obklopuje je krásné, bezpečné místo, cítíte to - teplý závan, který pohladí a hned je zase pryč - ale ještě to nedokážete docenit.


Štěstí je, když na vánoční prázdniny přijedou sestřiny děti. Neteře, které jsou pro vás víc sourozenci než skutečné sestry vzdálené věkem. Sestry, se kterými se tak trochu míjíte, které zatím stojí stranou. I ony přijdou blíž a pak se budete divit, proč to tak vlastně bylo, ale zatím musíte čekat, až se jejich čas zpomalí a ten váš je dožene. Dny jsou dlouhé, plné a bohaté. Tma přichází brzo, ale vám to nevadí. Házíte na zahradě lopatou sníh tak dlouho, až se po celé zahradě vinou propletené cestičky, ve kterých se krásně hraje na honěnou. Ta nejmenší vždycky honí, protože je tak snadné a zábavné jí utéct. A když, i přes svých pár roků, které se dají spočítat na prstech jedné ruky, pochopí ten podraz a rozzlobí se, pusinka se jí stočí dolů a hnědé oči žalují velkou slzou, vymyslíte něco jiného. Kuchyňské okno ještě není zatažené závěsem a tak vidíte uvnitř všechny ty známé věci, které tvoří domov a zář toho okna dopadá na zahradu a ve sněhu vykresluje světelný obdélník. Lehnete si na záda, zamáváte rukama, nohama a pak o kousek dál znovu. Když už máte tváře mrazem červené, oteplovačky promáchané a nohy zmrzlé, jde se domů. Taky už je čas na včelí medvídky a pak kreslíte a kreslíte a ty dvě malé osůbky napodobují každý váš tah pastelkou. Když se ráno podíváte z horního okna, leží ve sněhu mezi bludištěm pěšinek spousta andělů.

Štěstí je, když otevřete obálku a vytáhnete dopis, který je plný slov a malých obrázků. Čtete řádky, čtete mezi řádky, prohlížíte si ty obrázky a pak zase čtete, až ho znáte nazpaměť. Je tam všechno, co v takových dopisech má být, aspoň si to tak myslíte podle filmů a knížek, a je tam i něco navíc, protože tenhle dopis je určený jenom pro vás. Ta písmena a obrázky vytvořila ruka, o které si myslíte, že pro vás bude psát a kreslit navždy. A když to tak potom není, když přijde jiný dopis s jinými řádky, už bez těch roztomilých obrázků, zase čtete, zase se ho naučíte nazpaměť a pak ho roztrháte a tři dny probrečíte. A kousek štěstí je i v těch slzách, protože i když to ještě nevíte a taky to nikomu, kdo by si to troufl tvrdit, neuvěříte, máte před sebou ještě spoustu jiných dopisů, jiných slov, psaných jinou rukou, nebo jenom tak vyslovovaných do noci vonící senem a hvězdným prachem.

Štěstí je, když se po půl roce vstávání v dvacetiminutových intervalech k tomu malému uřvánkovi v postýlce stojící vedle manželské postele probudíte po pěti hodinách nepřerušovaného spánku. Přespaní a s leknutím, co se to děje. Nakloníte se přes dřevěné šprušle a zjistíte, že uřvánek tichounce oddechuje, růžová víčka jsou hebká jako plátek růže, dudlík jednou dvakrát zarejdí a pak se pod ním objeví úsměv tak sladký, že v ten ráz je všechno ponocování zapomenuto. Místo abyste si šli znovu lehnout, potichu vstanete, uvaříte si v kuchyni kafe a jen tak koukáte z okna na zasněžený svět. Poprvé máte chvilku naplno si uvědomit, že uřvánek oddechující vedle v ložnici je váš bezpečný přístav, tichá voda, skryté místo, které tu už vždycky bude, i kdyby všechno ostatní kolem lehlo popelem, nebo bylo rozprášeno tornádem, které rozmetá vzdušné zámky vztahů stejně snadno jako domečky z karet.

Štěstí je, když objevíte knihu, ke které se po zbytek života vracíte jako k dobrému příteli, když narazíte na slovní spojení tak krásné, že vám rozechvěje duši, když uvidíte obraz, o kterém jste si jisti, že je obrazem místa, které jste kdysi, snad v jiném životě, navštívili, když zaslechnete melodii, jejíž tóny vám vženou slzy do očí. Když si myslíte, že jste ztratili řetízek s maličkým delfínem, dárkem od sestry, jediným skutečně zlatým kouskem, který máte a po půl roce ho najdete stočený na dně nepoužívaného hrnku. Když váš čtyřiaosmdesátiletý táta v deset dopoledne vezme auto a odjede na nákup a ve čtyři odpoledne ještě není doma, mobil položený s brýlemi na stole vedle rozčtené knížky. Pobíháte od okna k oknu a zrovna ve chvíli, kdy už víte jistě, že se něco stalo, objeví se v chodbě s neodmyslitelnou černobíle kostkovanou taškou plnou konzerv pro kočky a jedním karbenátkem z Peňáku pro sebe, spokojený a udivený, že už je tolik hodin.

Štěstí je v květu jabloně, v kapce rosy choulící se v kornoutku kontryhele, v bledém srpku měsíce na okamžik uvězněném mezi dráty elektrického vedení.
Štěstí je v kočičím kožíšku, v psím pohledu, v podání ruky, v milém slovu.
Je to dar, je to schopnost umět se radovat z maličkostí. Nenachází se vně člověka, ale uvnitř. A kdo ji nemá, nenajde štěstí ani v paláci z křišťálu, ani v chrámu ze zlata. Ale dokonce ani schopnost objevit krásu v maličkostech vás neochrání a nezaručí, že budete šťastní stále a navždy.
Okamžiky štěstí střídají tornáda zlosti, záplavy slz, vztahová zeměstřesení, krupobití špatných zpráv, známá místa jsou dočasně vymazána z map a nové obzory jsou skryté v mlze a dýmu vznášejícím se nad spáleništěm.

Pak se více než kdy jindy upnete k těm šťastným okamžikům, které leží někde za vámi a právě ony se stanou záchranným kruhem, padákem, brzdou, které vám nedovolí utonout v žalu, dopadnout až na dno, napálit to do stromu, kotvou, která vás udrží na místě, i když právě kolem vás ve zběsilém víru rotují úlomky vašeho dosavadního života.
A když pak popadají na zem, protože i ta největší bouře jednou skončí, nad spáleništěm se zvedne dým, vítr rozfouká mlhu a vy díky minulým okamžikům štěstí pochopíte, že i tam vpředu pořád ještě může čekat něco krásného, něco nového, o čem budete chtít psát, zpívat a nebo jenom mlčet.
Atlas zmapovaných území, o kterém jste mysleli, že je ztracen navždy, je zpátky, některé názvy sice dočasně zmizely, jiné přepíše čas, ale je tu pořád a čeká, až nově objeveným místům přidáte i nová jména.








Téma týdne - Co je to štěstí?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. května 2018 v 13:37 | Reagovat

Jasně víš, co je to štěstí. Dávám všechny hvězdičky a skláním se s uznáním! Přeji ti, aby všechno výběrové v životě ti nikdy nechybělo :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. května 2018 v 14:15 | Reagovat

Chvilka štěstí je přečíst si tvůj článek, pokochat se krásnými větami, popisy věcí všedních, tebou přikrášlených. Objevy maličkostí, které dovedou člověku zpříjemnit život, který není vždy růžový. Největší pocit štěstí jsem měla, když se na mě usmálo dítě. Ať již naše nebo cizí.Díky bev. :-)

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 9. května 2018 v 15:22 | Reagovat

Hluboce smekám a tak trochu závidím to krásné vládnutí slovem. Nádherně napsaný článek ! :-)

4 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 10. května 2018 v 18:25 | Reagovat

Nádhera, jsem unesena tím, jak slova plynula a já scény štěstí viděla. Hodně se podobají mým šťastným chvílím, které jsem si v životě uvědomila - jen se třeba staly trochu jinak, ale také tak plně a bohatě. Díky za krásný článek :-D

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. května 2018 v 17:04 | Reagovat

Moc krásně napsáno. Protože právě chystám jedno takové malé spáleniště,  skoro se pod vlivem tvého článku těším :-).

6 Bev Bev | E-mail | Web | 12. května 2018 v 9:04 | Reagovat

[1]: Ráda bych věřila, že aspoň tuším, co je štěstí a že se moc nepletu. :-)

[2]: A číst si tvé komentáře, Růží, to taky rozhodně k těm šťastným chvilkám patří. :-)

[3]: Pýřím se v potěšených rozpacích. :-P

[4]: Naše šťastné okamžiky jsou si opravdu hodně podobné. Je milé poznat někoho, kdo to vnímá stejně. :-)

[5]: To jsem ráda, protože určitě je na co se těšit. Moc přeju, aby vítr rozfoukal mlhu co nejdřív a obzory, které jsou už teď i přes špatnou viditelnost rozpoznatelné, získaly svou přesnou a krásnou podobu. ;-)

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 12. května 2018 v 13:00 | Reagovat

Slovy basnika: "Je štěstí prosté svetlo denní..."

8 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 13. května 2018 v 9:27 | Reagovat

[1]: Prosím, Kitty, je možné, že bych tento článek navrhla do výběru TT? Fakt se nikam nehrnu, ale článek mi byl od srdce blízký. A nevím, jak se to dělá... děkuji :-D

9 Kitty Kitty | Web | 13. května 2018 v 13:11 | Reagovat

[8]: Rozhodně je. Napovím ti mejlem... Ale už jsi druhá, třetí nominaci provede "odpovědná výběrčí Meduňka". Prostě článek zabrnkal na ženské a bytostní city :-)

10 beallara beallara | Web | 13. května 2018 v 19:06 | Reagovat

Celé tvé kouzelné povídání má jeden společný jmenovatel... lidství.
Je o tom naprosto jednoduchém žití, které si občas nejsme schopni připustit k sobě, k srdci.
Krásné, děkuji. :-)

11 Bev Bev | E-mail | Web | 13. května 2018 v 19:54 | Reagovat

[8]:[9]: Ze srdce děkuju za váš zájem a milá slova, jestli bude článek ve výběru nebo ne, to je proti tomu úplně nepodstatné. Když už píšu na téma týdne, tak se snažím zveřejňovat v dny, kdy nevybírá Kitty nebo Meduňka, abych snad nebudila dojem, že když je mám mezi přáteli, očekávám že mě snad budou nějak upřednostňovat. Vím, že by něco takového nejspíš nikoho ani nenapadlo, ale jen tak pro jistotu. Byla jsem tam minule a ono taky když by se objevilo zase znovu stejné jméno, tak by to taky mohlo být někomu protivné a to bych nerada. Takže tak. ;-) :-)

[7]: Taky. :-)

[10]: Z malých, jednoduchých věcí se odvíjí i všechno ostatní, i ty nejsložitější, myslím. :-)

Moc vám všem děkuji za milá slova. :-)

12 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 13. května 2018 v 20:31 | Reagovat

[11]: Mám to stejně. Ráda píšu bez ohledu na to, jestli se ve výběru objevím či ne - a to upřímně. Vždyť já ani nesleduji, kdo kdy vybírá. O tom to asi není, když psaní přináší radost. Takže tak :-D

13 Meduňka Meduňka | Web | 13. května 2018 v 21:26 | Reagovat

[8]: Milá Bluesovko, článek můžeš do výběru navrhnout na tema-tydne.blog.cz v komentářích pod příslušným tématem

[9]: No ale ty jsi stejně odpovědná výběrčí jako já, přece :-D

[11]: Tak takhle ty!? :-D Upřednostňování oblíbenců, na to my nehrajem. Myslím, že můžu i za Kitty napsat, že se snažíme vybírat kvalitní články, a tvoje prostě takové jsou.  A když někdo tak báječně umí psát, nikdo se pak nemůže divit, že se v tom výběru objevuje častěji.
Takže se nám nevyhýbej, jo? :-D
Jasně, chápu, pro někoho je výběr nepodstatný, jak píše i Bluesovka (mimochodem, ta je tam docela často) :D

14 Bev Bev | E-mail | Web | 14. května 2018 v 8:01 | Reagovat

[12]:[13]: Mé drahé dámy, vše je tedy vyřízeno k dennímu pořádku. Tak to má být, děkuji velice, vše ok. ;-)  :D

15 Kitty Kitty | Web | 14. května 2018 v 9:52 | Reagovat

[11]: Ještě za sebe: někdy prostě tvůj článek vybere "řádný výběrčí", ale mnohdy výborný článek navrhnou v záchvatu nadšení další čtenáři. A navíc - někdy se ve vybírání zastupujeme, takže klidně: když pocítíš nutkání, sedni a piš. Dobrý článek se uplatní sám. A nakonec - Výběr TT není konec světa - stačí ti pochvala pod článkem? ;-)

16 padesatka padesatka | E-mail | Web | 15. května 2018 v 11:29 | Reagovat

Štěstí cítíme stejně...úplně jsem se dojala... :-)
Jsi šťastná žena... ;-)

17 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. května 2018 v 8:22 | Reagovat

Proto si občas hodím kavárenského povaleče, obejdu antivariáty a pak se kochám ouloffkem u šálku dobré mokkky.

18 Bev Bev | E-mail | Web | 16. května 2018 v 20:03 | Reagovat

[15]:  Není co dodat, téma bylo zcela vyčerpáno. :D   :-)

[16]:  Tak to jsme tedy dvě šťastné ženy. :-)

[17]: To se mi zdá jako velice šťastně strávený čas. ;-)

Děkuji. :-)

19 duchodkaevka duchodkaevka | 17. května 2018 v 9:49 | Reagovat

Krásně napsané, článek se mi líbil opravdu moc. Ty to se slovíčkama prostě umíš a co je štěstí, to moc dobře víš. Zdravím 😃😃

20 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 20. května 2018 v 19:26 | Reagovat

Je pravda, že už jsem tady nějaký čas nebyla. Ale tenhle článek je tak nádherný, snad nej ze všech ostatních co jsem od Tebe četla. Obdivuji Tvoje hrátky se slovy, která dokazuje, jak bohatým a nevšedním jazykem je naše mateřština. A Ty jí umíš mistrně ovládat. Dík za zážitek.

21 Bev Bev | E-mail | Web | 4. června 2018 v 13:56 | Reagovat

[19]:[20]: Moc děkuji za vaše krásné a laskavé komenáře, které mě velice potěšily. :-)

22 Kenny Kenny | E-mail | Web | 3. října 2018 v 5:30 | Reagovat

Krásně a výstižně napsáno, umíš to... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.