Co bylo mezitím

30. ledna 2017 v 9:49 | bev |  Občasník
Moji milí blogoví přátelé, možná jste si všimli, že se v poslední době vyskytuji na blogu velmi málo a když už, tak přidávám spíš fotky a své rozsáhlé emotivní výlevy jsem omezila na stručné popisky. A třeba jste si někteří pomysleli Kdo ví, co s ní je? Ale ať už pomysleli nebo ne, já Vám to stejně povím. Mrkající


Povím Vám to, protože Vaše milé komentáře, které se přes mou neaktivitu objevovaly pod mými příspěvky, mě hladily po dušičce a uhnízdily se mi u srdce, kde si je hýčkám. A chci, abyste věděli, že sice teď zrovna nemám čas navštěvovat Vaše blogové domečky a kochat se, co kde přibylo a podivovat se nad umem a šarmem každého z Vás, ale myslím na Vás a jakmile to bude možné, zase se vrátím.

Ani nevím, kde mám vlastně začít. Nejlepší bude asi od začátku. Bylo, nebylo, v malé vesničce uprostřed Vysočiny....
Tak ne, to by bylo opravdu nadlouho. Tak možná takhle. V poslední době jsem řešila tři problémy: zdraví, práce a peníze přičemž jsou všechny tři matéríe propletené jako francouzský cop a jedno přímo souvisí s druhým a stačí jeden z těchto problémů, aby měl člověk špatné spaní, natož takový spletenec.
Všehomír sice není spravedlivý, ale je v něm jakási nevlídná rovnováha a tak každý občas dostaneme šanci změnit svůj život, vzít za jeden z těch kroutících se ocásků a pokusit se svůj oobní uzel rozplést. Mám takový nesmělý dojem, že teď ta výzva něco podniknout, něco změnit, doputovala ke mně a tak se učím novým věcem a potýkám se se spoustou problémů, protože jsem bohužel naprosto a absolutně technicky imbecilní a ještě mě to většinou baví.

Řízením osudu a shodou různých okolností jsem se začala zaučovat jako wellness poradce. Jeden známý, maje zřejmě ještě z léta v paměti mé nezanedbatelné proporce bytelně vystavěného ledoborce, mi po mém sdělení, čím se zrovna zabývám, položil celkem logickou otázku: ,,A jak ses k tomu proboha dostala?" ,,Velice jednoduše", řekla jsem mu, ,,tak nějak od sebe". Když se člověk přiblíží na dohled metráku, tak to s ním docela pohne, (ale to jsem si už nechala raději pro sebe.) Zvlášť když má stařičkou osobní váhu, která s vlídnou senilitou odpouští každému pět kilo, jedno laskavé zrcadlo, které mu jde na ruku a vlčí mhu, takže sice každý rok přiřadí k nápisu na cedulce u trika další X, až to vypadá jako letopočet, ale ve skutečnosti si nepřipouští, že se něco změnilo. Umění jak nevidět. Vypracovala jsem se v tomto jemném umění na velmistra. Cedulky z trik jsem vystříhala a pro minimalizování šoku z pohledu na své kypré tvary jsem změnila pozici z foceného na fotícího. Brilantní řešení, ne?

Bohužel nejsem jediná, kdo si fotí různé akce, kterých jsem se účastnila a tak jsem se samozřejmě nakonec taky ocitla v celé své "velkoleposti" na společné fotce. Rozbila jsem podlézavé zrcadlo na kusy, okamžitě změnila jídelníček a začala jsem běhat maratóny...
Jak ráda bych něco takového napsala, ale pravda je, že jsem se uslzenýma očima podívala do toho milého zrcadélka, přesvědčila se, že to se mnou ještě není tak zlé, váhu kopla hlouběji pod linku a s tupostí mezka pokračovala stejně několik dalších měsíců.

Jenže! manžel onemocněl a s pásovým oparem marodil docela dlouho.
Jenže! Vánoce byly na spadnutí a hned druhý týden v lednu měly mít dcery maturitní ples.
Jenže! jsem začala mít neodbytný pocit, že můj život jde od deseti k pěti ne-li přímo do kopru.
A všechny ty jenže spustily v mé hlavě alarm doprovázený poblikáváním majáku a každým bliknutím se na něm rozsvítil nápis: ,,Změna! Změna!" A tak jem to zkusila...

A co bylo dál?
Jenom vítr, stromy se až k zemi sklonily... Ne, tak ta to není.

Co bylo dál, je přítomnost, dál je cesta, dál je pocit, že jsem se po dlouhé oklice vrátila sama k sobě, tak jak jsem si před čvrt stoletím sama sebe představovala mezi čtyřicátým a padesátým kilometrem trati, které říkáme život.
Dál je očekávání, které přichází s každým novým dnem, dál je nedostatek času, nevyžehlené prádlo, obědy v jednu hodinu a později, nestíhání a neodbytný hlásek, který se probouzí po půlnoci a tvrdí, že jsem se musela nenápadně zbláznit, ale že už se to každým dnem provalí, dál je hluboko v srdci uložená bláhová víra, že sny se někdy plní.
Tak tohle bylo mezitím a co bude dál, to se uvidí.


A ještě pár ilustračních fotek.

Nerada to přiznávám, ale v uplynulém roce jsem se začala - ani ne příliš nenápadně - měnit v tlustého kamaráda. Překvapený


Silvestr 2016/2017 (první výsledky)

Maturitní ples kulturní dům Žďár nad Sázavou 13.1.2017



Bilance: 28.11. - 28.1. - 5,5 kila a - 30 cm různě po obdvodech.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | E-mail | 30. ledna 2017 v 11:08 | Reagovat

Náhoda, zrovna dnes jsem sem po dlouhé době zavítala a akorát je tu nový článek. Měla jsem telefon na reklamaci a ten starý chudák moc nezvládá webovky, kde je více fotek, takže jsem k tobě ani nenahlizela. Mrzí mě že se nemáš zrovna nejlépe, ale snad jsi na cestě k tomu dobrému a chtenemu. Rozdíl na fotkách je opravdu značný a v těch šatech na plese jsi byla kočka! Ženské tvary jak mají být :)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 14:44 | Reagovat

To je dobré, že se ti podařilo postavu vylepšit a přitom ženské tvary zachovat.Sluší ti to a navíc k té radosti přeji i vyplnění toho ostatního včetně  zdraví v rodině. Máte šikovná děvčata, nezapřeli byste je-pěkná rodinka. :-)

3 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 15:07 | Reagovat

Bevíčková, jsi NEJLEPŠÍ!!! Jsi úžasná a báječná moje učitelka a ráda s Tebou držím... a Ty víš co a všem, kdo hodlají do toho trochu kopnout, jen tak mírně, a zažít pomalé proměny, o to radostnější, a vidět své kypré tělo měnící se zase v lidské (no co co co), Bevíčková Vám pomůže jako pomáhá mě. Navíc Vás bude pořád chválit, i když si zahřešíte, protože ona je jedna z nás. Ona není teoretik, ona je praktik a ví, že i když to dře, a někdy fakt pořádně, tak to i přes to, jde. A věřte mi, že každé deko, které ztratíte, Vás bude bavit a nutit vydržet...

Krásně jsi to napsala, Bevínko, krásně. Všechno se vším souvisí a to Tvé srovnání s copem... Jsi mistr!

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 15:43 | Reagovat

Palec hore! Tak když bude potřeba mohu se obrátit o rady? To co jsem pracně poshazovala, objevem nových ručních prací
jsem znovu nabyla na objemu, a tak už se zas velmi nerada na sebe koukám do zrcadla protože není vůbec mrška shovívavé.... ;-)

5 Kitty Kitty | Web | 30. ledna 2017 v 16:45 | Reagovat

Prostě nadšení. Umíš to shodit i nahodit vhodné šatky tam, kde už je něco znát.
Jsem taky "v procesu" a jak čtu, nejsi v tom sama. Však ono bude líp. S lepší tajlí bude lepší všechno. Nebo aspoň hodně věcí. Gratuluju' :-)

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 23:12 | Reagovat

Asi si budu muset nějaké to zrcadlo přikoupit, to staré už sotva stíhá :-). Taky jsem pustil do něčeho podobného, jen nejsem prozatím tak úspěšný. Ale budu! :-) Držím moc palce!

7 Vendy Vendy | Web | 31. ledna 2017 v 21:46 | Reagovat

Musím seznat, že poslední fotka dělá divy! Za jedna ti to velice sluší a za dva ti to sluší i proto, že máš opravdu vylepšenou postavu a to ne díky zrcadlu, ale vlastní práci sama na sobě.
Jak píšeš, cítila jsi, že se něco musí změnit a vzalas věci do vlastních rukou. Daří se ti, rozhodně u své vlastní osoby a doufám, že se ti daří i s jinými lidmi. A držím palce, aby ti to vyšlo, nakonec, jsi sama za sebe jedinečným doporučením a vzorem!

8 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 1. února 2017 v 13:41 | Reagovat

Moc Ti to sluší. Měj dál pevnou vůli a výsledky sama uvidíš. Držím palce a zdravím.

9 Iris Iris | E-mail | Web | 4. února 2017 v 9:02 | Reagovat

Byly jsme na tom úplně stejně, když se podívám na starší fotografie?!? O_O no nic, ale prezentovat je radši nebudu 8-O
Sluší ti to, je fakt, že se člověk cítí hned líp, alespoň já to tak mám ;-)
Takže gratuluji a jen tak dál. :-)

10 Natas Natas | Web | 4. února 2017 v 16:25 | Reagovat

Na plese ti to v těch šatech moc sluší, jen mi tam chybí úsměv. Začala jsem od ledna chodit do posilovny 2x týdně, ne proto abych zhubla, ale abych měla pohyb a jestli u toho přeci jen zhubnu, budu ráda, pravda je, že jsem po hodinovém cvičení zpocená a rudá jako rak, ale co. Důležité je udělat první krok a pak vydržet.

11 Meduňka Meduňka | Web | 9. února 2017 v 21:25 | Reagovat

Bev, je skvělé, že ses rozhodla pro změnu a teď už bude jistě jen líp a líp :-)
Tak nějak podobně jsem to měla, ale sundávala jsem ze sebe tech deset kilo víc než rok, takže máš můj obdiv a jen tak dál, ten pocit potom, ten stojí za to :-)

12 Bev Bev | E-mail | Web | 10. února 2017 v 14:52 | Reagovat

Moc Vám všem děkuji, jste skvělí a úžasní a já si Vaší podpory nesmírně cením. :-)
Jak se to trochu rozběhne a udělám si ten správný denní rozvrh, zase se vrátím na blog. Teď mě můžete dočasně zastihnout spíše přes FB na @hubni.spavlou
Jo a pokud by měl kdokoli zájem o analýzu tělesné skladby - pochopitelně bezplatně a nezávazně, jsem mu plně k dispozici. ;-)  :D

13 Sugr Sugr | E-mail | Web | 13. února 2017 v 18:41 | Reagovat

Ještě já! Chvalím a obdivuji, jste skvělí! :-)

14 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 15. února 2017 v 19:48 | Reagovat

Tak to je parádní úspěch, za kterým je určitě hodně odříkání, ale stojí to za to :-) Fotka u stromečku, paráda :-) Držím palce, ať to vychází i s prací a se zdravím :-)  :-)  :-P

15 valin valin | E-mail | Web | 21. února 2017 v 13:37 | Reagovat

No tedy Bev, máš můj neskonalý obdiv. Sekne ti to, jen co je pravda. A máš vůli.
Gratuluji... :-D  :-D

16 Elis Elis | Web | 22. února 2017 v 17:59 | Reagovat

To si zasloužíš za svou výdrž velký obdiv a pochvalu, to moc lidí nedokáže, vypadáš báječně, moc ti to sluší... :-)

17 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. března 2017 v 20:47 | Reagovat

Krásný březen vinšuji.

18 Robka Robka | Web | 18. dubna 2017 v 6:56 | Reagovat

Tak v tomto jsem se opravdu našla, protože řeším stejný problém. Poslední roky jsem se vyžrala a ignorovala svou váhu i značky na tričkách ( tedy, i když  do metráku mám pořád hodně daleko, v obchodech jsem na sebe narvala jen velikost XL a cítila se jak velryba), až jsem se rozhodla s tím něco dělat a to celkově, ne jen nějakou krátkodobou dietou. Prostě začít zdravěji a mít se víc ráda, protože bez toho to nejde :-) Snažím se pravidelně jíst, nehladovět, pít hodně vody - jen hýbat se zatím moc nemůžu, protože jsem po operaci, ale vyvracím úspěšně mýty, že se po tomto typu operací ( u žen) přibírá.
Na tvých fotografiích je vidět úžasný posun, krásně jsi zhubla a sluší ti to! Držím palce ve snažení a usmívej se! Bude ti to slušet ještě víc. :-)

19 Mniška Mniška | E-mail | Web | Sobota v 18:48 | Reagovat

Ach tak, už chápu, proč je Tvůj článek až z března. Vyjasnilo se vše pozpátku. Už mám postavené puzzle. Nicméně, když jsem viděla fotky z března, pak musím konstatovat, že výsledky Tvého maratonu jsou znát, protože jsem si říkala, že je tam ta pěkná pani :) Rozhodně by mě bylo nenapadlo, že bojuješ, či jsi bojovala s váhou. Ale doufám, že svůj boj jsi vyhrála. Když tak čtu ty řádky plné sebeironie, říkám si, že ten Tvůj přístup je dost pozitivní, takže je u Tebe vysoká šance, že změníš svůj vlastní svět k obrazu tvého fajn človíčka.
Každopádně držím Ti strašně moc palce, aby Ti vyšlo všechno, čím se teď zabýváš a aby jsi všechny problémy vyřešila. Držím, držím, držím a možná přičaruju palec navíc :)
Mnoho prosluněného štěstí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.