Sklípek

18. dubna 2016 v 14:20 | bev |  Výletník
V sobotu 16. dubna jsme se s partou zúčastnili výjezdu za vínem do sklípku ve Velkých Bílovicích. Víno si občas dám, ale neupřednostňuji ho. Když mám možnost, vyberu si pivo. Hlavně už vím, co snesu a co si můžu dovolit, aniž bych se společensky znemožnila. Vlastně piju víno velmi málo. Jenže jsme nechtěla trhat partu. Ale přiznám se, že jsem měla docela obavu, jak na mě víno zapůsobí a jak zvládnu hlavně zpáteční dvouhodinovou cestu sutobusem. Nakonec ale všechno proběhlo výborně.


Součástí naší alkoholové exkurze byla takzvaná řízená degustace, což obnášelo třináct vzorků vín. Osm bílých, dvě růžová a tři červená. Když jsem se ptali na ten nepoměr mezi barvami, dostalo se nám vysvětlení, že bílé víno se v současné době pije mnohem víc, než červené. U mě to platí stoprocentně, když už víno, tak jedině bílé. Červené jsem ochutnala jen nepatrně, předchozích deset vzorků mi úplně stačilo a tak jsem ty tři červené vzorečky přihrála manželovi a jelikož jsem měla dojem, že na mě začíná být znát jisté opotřebení - i když ostatní tvrdili, že takovou trošku vína nemůže nikdo ani pociťovat - šla jsme se raději projít a manžel mě galantně doprovodil. Díky tomu jsem nafotila i pár fotek venku a dokonce jsme se mohli podívat i do výrobny spojené s vinárnou.

To je sklípek, kam jsem mířili. Vlastně jsme neseděli přímo ve sklepě, ale ve velké klenuté místnosti na povrchu, která podle mě měla ale sklep připomínat. Celé to bylo velice pěkně udělané a moc se mi to líbilo, stejně jako prezentace jendotlivých vín.



Tady jsem si musela vyfotit kvetoucí třešeň, nedokázala jsem odolat. Dvě hodiny cesty od nás, ale jaký rozdíl. U nás se nezelenají dokonce ani ty břízy.

Bílovice mají 3500 obyvatel a 650 sklípků. Velice mě zaujal výhled na pestrobarevné domky a kostel.


Tady už jsme ve výrobně spojené s vinárnou.

V rohu stojí lis na víno.



Švagrové se zdálo, že se dlouho nevracíme, tak se po nás šla podívat a našla nás u sudů.

A hned využila příležitost a nechala se vyfotit s dvojicí manekýnů. Zajímavé na nich je, že modely, které vynesli, jsou vyrobené ze špuntů. Někdo si s tím pěkně pohrál.

A stejně stylové jsou i další dekorace, špunty kam se podíváš.


Lustry jsou pro změnu vyrobené ze zbytků sudů.


Vůbec nevím, co je to za nádobu, na to jsem se zapomněla zeptat. Narazili jsem na ni při procházce a zvlášť zezdola proti nebi se mi zdála velmi působivá, tak jsem ji vyfotila.




A to už je samotný sklípek. Zpočátku jsme seděli při svíčkách a bodových světlech, což bylo velice příjemné, ale zatraceně těžké na focení. Nemám velkou zkušenost s focením v umělém osvětlení a tak jsem zkoušela různá nastavení. Některé fotky jsou docela dobré, některé zas trochu rozmajzlé a některé si netroufám ani předvést. Ale pro představu, jak to tam vypadalo, to snad bude stačit. Na fotkách je převážně naše parta, ale jelo nás celkem čtyřicet ze dvou vesnic + různí přátelé odjinud a jeden harmonikář.


Kolem celé místnosti byly takovéto výklenky s různými výjevy z vinařství. Každý výklenek je osvětelný bodovým světlem, ve skutečnosti to vypadalo velice pěkně ale nějak mně to nešlo líp vyfotit.







Pan harmonikář byl k neutahání a vyhrával ještě v autobuse celé dvě hodiny cestou zpět. Přiznám se, že na mě to už bylo maličko moc, ale zároveň musím říct, že byl naprosto obdivuhodný.

Akce se nám vydařila. Nikdo nebyl příliš opilý, nikomu nebylo špatně. Poznali jsme spoustu bezvadných lidí a navíc se aspoň na chvilku podívali do teplých krajin. Večer, když jsme kolem deváté odjížděli domů, tam bylo tak teplo, že se dalo sedět venku v tričku. Tak nějak u nás bývá v červnu. S jistotou mohu říct, že vinař ze mě už nebude, na mě je víno příliš kyselé - a to jakékoli, dokonce i to co má prý vysoký obsah cukru - a občas se nedokážu úplně přemoct, abych se po napití nešklebila, ale ráda jsem to všechno viděla a zažila. A zjistila jsem, že když si bílé víno naředím hodně vodou - 1 díl vína + 2 díly vody - vydržím to pít tak dlouho, jak je potřeba. Nejsem přece barbar, abych si na výlet za vínem vezla v baťohu lahváče. Pravda je, že svým přístupem - tím ředěním - jsem své přátele vinaře doslova zhnusila, ale jinak to prostě nešlo.


A jak to máte vy? Dáte si radši pivo, víno a nebo vodu? Mrkající
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 17:03 | Reagovat

Ve sklípku jsme byli společně  asi čtyřikrát, manžel víckrát, když jezdil do Hluku, kde měl MEZ družbu. Bylo to fajn v tom směru, že mezi vtipy se hlavně zpívalo a dvakrát i tančilo.
Víno také moc nemiluji, snad jen Tokaj nebo Labrusko (to vlastně je prý jen napodobenina vína), ale pokud není moc kyselé, sám přednost také bílému. Pivo tak střídmě, spíš vypiji stopečku kořalky .
Máš ale určitě zážitek dobrý, byli jste určitě dobrá parta na pěkném místě. :-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 19:40 | Reagovat

Tak já jsem pravý opak, víno, víno,víno. Pivo jen výjímečně. :-D ;-)

3 Elis Elis | Web | 19. dubna 2016 v 7:52 | Reagovat

To musel být báječný zážitek, do sklípku jsem se dostala zatím jen jednou a byla tam dobrá parta lidí a ráda na to vzpomínám... :-)

4 Bev Bev | E-mail | Web | 19. dubna 2016 v 15:28 | Reagovat

[1]:[2]:[3]: Bylo to opravdu pěkné, máme dobrou partu a moc mě to těší a hlavně mám zas fotky úplně odjinud, prostě JINÉ! :D  ;-)

5 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 19. dubna 2016 v 18:06 | Reagovat

:-) Usmívám se. Víno nepiju. Já musím ochutnávat pivo. Hanbalánek rád experimentuje, ale první, kdo musí experiment ochutnat jsem já! Nepivař. A tak mé hodnocení je: "Hm, takový jako po rezavých trubkách, fuj." "Hořký, moc, fuj." "Jo, sametový, to jo, docela to jde." "Fuj to smrdí, to je hnus! Jak to můžeš pít?" :-D

6 Bev Bev | E-mail | Web | 20. dubna 2016 v 7:11 | Reagovat

[5]: Netroufám si tvrdit, že jsem nějaký znalec, taky jen ochutnávám, někde mají lepší, někde horší. Úplně nejvíc mě znechutí, když je sklenice cítit jarem, to pak chutná i pivo jako jar, fakt se mi to stalo. A nebo když nemají ještě dost odtočeno a to pivo je takové zvětralé, jak stojí v trubkách. Ale jináč je mi to celkem fuk, u nás v obou hospodách mají dost dobré pivo. Ve staré jedenáctku kozla a v penzionu myslím desítku rychtáře i nějakou jedenáctku a dvanáctku, ale ty si nedávám, na mě je to moc silné. :-)

7 Miloš Miloš | Web | 15. května 2016 v 8:18 | Reagovat

Ve sklípku jsem několikrát byl a kromě pití tam mívají i dost jídla, klobásy, uzené, sýr, chleba, že člověk, když odtud vyleze, točí se s ním svět.
Na tvých fotkách vidím, že tam ještě mají dřevěné sudy, leckde je už nahrazují nerezovými a znalci říkají, že chuť už pak není tak kvalitní. Ale mně to nic neříká, kdybych měl zavřené oči, nerozeznám ani červené od bílého.

8 bludickka bludickka | E-mail | Web | 16. května 2016 v 12:56 | Reagovat

Hm, hned bych se do sklípku podívala :) Tak aspoň takhle zprostředkovaně. Byla jsem dvakrát, při jednom prodlouženém víkendovém pobytu ve Valticích.. ale už mi to připadá hrozně dávno :)

9 Bevíčková Bevíčková | Web | 17. května 2016 v 20:40 | Reagovat

[7]: Tak to jsi můj člověk, já myximáloně poznám to červené od bílého. :D Pohoštění jsem také dostali a bylo to docela pěkné, ale myslím, že mi to zas na dlouhý čas stačilo. Dřevěné sudy skutečně stále používají, ale ve výrobně už mají plastové.Jestli to má ale vliv na chuť to ti nepovím, však víš, červené od bílého, víc ani ránu. :-D  ;-)

[8]: Jo, je to pěkný zážitek, i mně se celkem líbilo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.