Christina - Stephen King

5. listopadu 2015 v 15:30 | bev |  Knihomil
O lásce, vášni, pobláznění a mileneckých trojúhelnících pojednávají desítky knih. Jejich děj se často podobá a závěr bývá lehce odhadnutelný. Klasikou je zápletka, kdy se žena rozhoduje mezi dvěma muži, případně muž kličkuje mezi dvěma ženami. Méně obvyklá je pak možnost, kdy hlavní postava volí mezi mužem a ženou. A tak všelijak podobně, až do úplného vyčerpání všech možností, které vztahy dvou pohlaví skýtají, jakož i čtenáře. Christina je také knihou o pobláznění, vášni, o mileneckém trojúhleníku. O první lásce Arnieho Cunninghama. Zde však podobnost s jinými příběhy končí.


Arnie je typický středoškolský srábek. Uhrovatý, neduživý, neoblíbený. Tichý a poslušný. Nadprůměrně inteligentní, což je mu v očích spolužáků spíše na škodu. Jeho zájmy jsou podivně nesourodé. Patří k nejlepším šachistům školního týmu a rád se hrabe ve starých autech. Neprůbojný Arnie prochází střední školou bez vážnějšího úrazu ze strany nabušených spolužáků jen díky Denisi Guilderovi, jedinému příteli, kterého má a který je přesným opakem Arnieho. Denis jako kapitán fotbalového týmu a idol mnoha dívek patří k elitě školy.
Jenže neprůbojný Arnie jednoho dne objeví cosi, o co opravdu hodně stojí, co chce mít a je rozhodnutý, bude-li to třeba, jít i přes mrtvoly. Tak začíná vztah Arnieho a Christiny. Příběh zvláštní lásky a posedlosti. Leigha Cabotová byla vždycky ta druhá. Christina je červenobílý Plymouth Fury z roku 1958. Když ji Arnie poprvé uvidí, zbývá z ní jen rezavý vrak. Ale Arnie v ní rozpozná skrytý potenciál, alespoň si něco takového myslí, i když pravda je ještě trochu jiná. Dalo by se říct, že stejný potenciál rozpoznala i Christina v Arniem. Přes nesmiřitelný odpor rodičů i rady Denise Christinu od válečného veterána Rolanda LeBaye koupí.

...Potom, to už letní prázdniny končily, Arnie poprvé uviděl Christinu a zamiloval se do ní. Byl jsem toho dne s ním - jeli jsme z práce domů - a svědčil bych v této věci i před trůnem samotného Všemohoucího, pokud bych musel. Pánové, zamiloval se a zamiloval se bezhlavě. Bylo by to legrační, kdyby to nebylo tak smutné a kdyby to tak rychle nezačalo být i děsivé. Mohlo to být legrační, kdyby to nebylo tak zlé.
Jak zlé to bylo?
Bylo to zlé od začátku. A každým okamžikem to bylo horší...

Arnieho druhou, zpočátku stejně silnou, ne-li ještě silnější posedlostí je Leigha Cabotová, půvabná dívka, do které se bezhlavě zamiluje. Jenže je tu jeden velký problém. Leigha na Arnieho auto z neurčitého důvodu žárlí a potom, co v Christině málem zemře, ji začně nenávidět. A má nepříjemný pocit, že Christina její city opětuje. Arnie stojí před těžkou volbou. Bude si muset vybrat. Christina nebo Leigha? Auto nebo dívka?
Jak postupují opravy na poničeném autě, kterým je Arnie až nezdravě posedlý, mění se zvolna i on sám. Jeho problematická pleť se postupně vylepšuje, ale cena, kterou Arnie za tento dermatologický zázrak platí, by mohla být až příliš vysoká. Arnie se mění v někoho jiného, v někoho mnohem méně tichého a poslušného a ne úplně příjemného.
Rodiče, Denis i Leigha se o Arnieho bojí a netrvá příliš dlouho, když se začnou bát Arnieho. Leigha si zoufá. Jediný člověk, který zná a má rád jejího přítele stejně jako ona sama, je Denis a Leigha hledá pomoc a útěchu právě u něj.
Že se to Arniemu dvakrát nelíbí, není třeba říkat. A ještě méně se to líbí Christině.
Zatím každý, kdo ublížil Arniemu a znelíbil se jeho autu, zemřel.


Knihu Christina jsem četla několikrát, vracím se k ní pravidelně, stejně jako k ostatním Kingovým knihám, jako ke starým známým, jako k přátelům, když se chci potěšit a přečíst si něco pěkného. A vůbec nevadí, že vím, jak to dopadne. Pokaždé projdu celou cestu, jako by to bylo poprvé a mám bláznivý pocit, že tentokrát by to třeba mohlo skončit jinak. Při prvním čtení jsem hltala řáky a honem honem chtěla dočíst, abych už věděla, jak to dopadlo. A bylo to fajn! nebyla jsem zklamaná. Výhodou opakovaného čtení je, že si můžu dovolit nespěchat, můžu se vracet se k oblíbeným pasážím, obratům, všímat si, jak jsou věty skládané. Všímat si datailů. Vychutnávat si atmosféru, která houstne a nabývá zlověstné odstíny jako stahující se bouřková mračna.

Christina je pro mne knihou o vztazích. O přátelství, o lásce, o skoro zoufalém boji o moc dvou generací, konkrétně mezi dospívajícím Arniem a jeho rodiči, především matkou. Každá z postav, která se v knize objeví a že jich je opravdu dost, je pro mne uvěřitelná, pochopitelná. Je jedno jestli jde o Reginu Cunninghamovou ctižádostivou a ambiciózní Arnieho matku, Arnieho otce Michaela Cunninghama, melancholického podpantofláka, mizeru Willa Darnella, majitele samoobslužné garáže, kde Arnie opravuje Christinu, nebo George LeBaye, mladšího bratra ďábelského Rollieho (Rolanda LeBaye), o němž (o Rolliem) někdy vlastní matka říkala, že je podvržené dítě.

Označení, které mne v souvislosti s žánrovým zařazením Christiny napadalo, nebyl ani tak horor, jako spíš psychologické drama s hororovými prvky. Pro vyznavače plnokrevných hororů by mohla možná představovat určité zklamání. Je zde sice pár ošklivých momentů, ale hrůza, kterou auto obdařené zvláštní schopností a postupná proměna milého, nesmělého kluka v chladnokrevného zločince vyvolává, je poněkud odlišného rázu. Vychází z faktu, že něco takového je snadné si představit bez hororových kulis, kdy posedlost autem může být nahrazena jakoukoli jinou posedlostí/závislostí, která zrovna tak může vést k strašidelné proměně charakteru. Naopak ctitele skutečných příběhů by nejspíš odradily nadpřirozené prvky. Pro mě je to namixované přesně tak akorát. Všechno, co mám ráda, pěkně pohromadě.

Jediný zápor knihy, který můžu zmínit, je fakt, že je pro mne neobyčejně těžké vměstnat tak bohatý, zajímavý a propletený děj do stručného odstavce, který jak jsem se dočetla v Jak správně psát recenzi by měl představovat pouhou třetinu z celé recenze. ( Pro mne téměř neproveditelné.) Nejradši bych vám to totiž odvyprávěla celé. Ale zápletky se prozrazovat nemají a tak je to jen na vás. Jestli vás můj recenzní pokus zaujal, půjčte si knihu a vydejte se s Arniem na projížďku. Vyjeďte si motorovat, jak by řekl LeBay.

Christina

Z anglického originálu CHRISTINE vydaného nakladatelstvím THE VIKING PRESS
přeložila Linda Bartošková ( mimochodem moje nejoblíbenější překladatelka Stephena Kinga)
Návrh přebalu Václav Rytina
Vydalo nakladatelství BETA - Dobrovský v roce 1997
Vydání první
Počet stran 466
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. listopadu 2015 v 16:29 | Reagovat

Kinga mám rád.
Ale nejvíce se mi líbilo "TO".

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. listopadu 2015 v 17:21 | Reagovat

To chce si knihu  přečíst, jak jinak, že? :-)

3 Meduňka Meduňka | Web | 5. listopadu 2015 v 22:41 | Reagovat

Četla jsem! Skvělá kniha! Miluju Kinga! :D Myslím, že jsem snad přečetla všechny, které u nás vyšly a za jednu z nej považuju pokračování Osvícení- Doktor Spánek a z těch novějších ještě Dallas 63 :-)

4 Bev Bev | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 7:21 | Reagovat

[1]: TO, Christina, Tommyknockeři, Osvícení, Pytel kostí a Řbitov zvířátek jsou mé nejmilejší. A taky celá Temná věž. :-)

[2]: Přesně tak, Růženko. To se ani nedá všechno převyprávět a sdělit a taky určitě bude na každého působit jinak. Jako každý příběh. :-)

[3]: To mě velmi těší. Mám to stejně. :D Knihy Doktor Spánek i Dallas se mi taky moc líbily. A ještě víc Pod kupolí a Svědectví. Vlastně by bylo snazší říct, která se mi nelíbí. Nijak moc mě nezaujala Beznaděj a Strážci zákona. :-)

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 8:28 | Reagovat

Tak to vypadá zajímavě! I když tenhle žánr není můj úplně oblíbený občas si něco takového přečtu. Pokud na to narazím v knihovně určitě po tom sáhnu.... :-)

6 Bev Bev | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 10:37 | Reagovat

[5]: Zkus ji, však odložit ji můžeš vždycky, když tě to ničím nezaujme. :-)

7 Iris Iris | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 12:23 | Reagovat

Že bych taky zkusila? :-)

8 Iris Iris | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 12:24 | Reagovat

PRÁVĚ HLEDÁM KNIHU, KDE JE MILOSTNÝ TROJÚHELNÍK.

9 Van Vendy Van Vendy | Web | 7. listopadu 2015 v 0:12 | Reagovat

Moc pěkná recenze! Christina se čte dobře, i když mi časem lezla na nervy (myslím to auto a počítám, že bych byla pro ni další adept na zabití :-D). Kingovy knihy mám ráda (i když pár kousků, které mě zklamaly, by se našly),a Christina patří k těm lepším. I když, TO asi nepředčí nic, aspoň v mých očích.

[5]: Zkus, King je vážně dobrý. ;-)

10 VendyW VendyW | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 9:04 | Reagovat

[9]:Já mu to neberu ;-) . Tuším že jsem od něj krom TO ještě četla nějakou další jenže jak vidíš ani si nepamatuji co to bylo. Prostě to není zas tak můj šálek kávy a to co mne zrovna nějakým způsobem nechytne tak se mi takhle vykouří z hlavy...

11 Beatricia Beatricia | Web | 7. listopadu 2015 v 19:26 | Reagovat

Je to moc hezká a zajímavá zápletka. Já ale znám ještě jednu variantu, když žena pendluje  ne mezi dvěma, ale třemi muži, které stejně miluje. (Nejedná se o lásku mateřskou, ale mileneckou.) To jsou pak nervy, když všichni tři navrhují stejný termín schůzky, nebo návštěvu kulturní akce. Nebo přijdou na návštěvu. :-D  :-D  :-D

12 Bev Bev | E-mail | Web | 9. listopadu 2015 v 11:12 | Reagovat

[7]:Zkus, tady jsou ty trojúhelníky dokonce dva, Arnie - Christina - Leigha a později Leigha - Denis - Arnie. :-)

[9]: Děkuji, tvé chvály si obzvlášť vážím, moc ráda čtu tvé propracované recenze.
I já jich mám pár, ke kterým nemám moc chuti se vrátit, nejméně ze všech se mi líbilo Z buicku 8. I když :-? kdysi mě zklamal Pistolník, dneska je pro mne nutnou součástí Temné věže, bez něj by to nešlo a po letech jsem znovu přečetla Dračí oči, která se mi kdysi zdála moc pohádková a byla jsem nadšená. Je to sice pohádka a jako pohádka se to taky musí číst. Názory se prostě mění a tak nikdy neříkám nikdy. :D

[11]: Beuško, tak tomu říkám nefalšovaný horor. [:tired:]  :-D  ;-)

13 Beatricia Beatricia | Web | 10. listopadu 2015 v 16:13 | Reagovat

Zlati, moc ti děkuji za návštěvu a spršku tvých půvabných komentářů. To je radost číst, jak jsou vtipné a hodnotné, :-)

14 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. listopadu 2015 v 20:54 | Reagovat

[4]:
A viděla´s Osvícení (Shining) jako film s Jack Nicholsonem v roli Jacka Torrance?

15 Bev Bev | E-mail | Web | 11. listopadu 2015 v 9:59 | Reagovat

[13]: Až se červenám. :D

[14]: Kdysi jsem ho viděla a přestože mám Jacka Nicholsona velmi ráda, tento film mě bohužel dvakrát neuchvátil, hlavně představitelka paní Torrancové. Ale možná jsem ho jenom viděla ve špatný čas, rozhodně ho nechci hanit. Celkově se dost bojím koukat na filmy natočené podle Kingových knih, je to většinou natočené pro televizi a docela trapas. Ani nevím, jestli něco tak myšlenkově bohatého vůbec jde udělat jako dobrý film.
Co se naopak podle mě povedlo na sto procent je Zelená míle a docela taky Vykoupení z věznice Shawshank. :-)

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. listopadu 2015 v 19:41 | Reagovat

[15]:
Mně přišlo, že tam Nicholson zahrál skvěle.

17 Fredy Kruger Fredy Kruger | 11. listopadu 2015 v 23:45 | Reagovat

" Pokud  čtu  ,,KINGA,,  k večeru,
tak častokrát  v noci se poseru !

...budu dnes čísti ????
to zrovna !!"

... muž zaváhal .....

... uzavřel okna
a popadl od Kinga knížku....

" Tuhle ne !  támhletu !  blíž... tu !!"
... pak ještě se rozhlídnuv po sednici,
povstal  a  dveře dal na petlici ...

" Zdali se poseru, až budu  spící ??"
Jebb  Mašíbl  dal se do čtení ,
četba ?  plna jest vzrušení !
... muž přemáhá  srdce bušení !

Vnořiv se do četby, spící on není!
... až do ranního, čet´  kuropění !
Když kokrhal kohout, je v poslední stránce !!

... sic nevyspán, však hrdý,
že  neposral se !

18 Bev Bev | E-mail | Web | 12. listopadu 2015 v 6:52 | Reagovat

[16]:Je to už dost dlouho, co jsem to viděla a slyšela jsem o tom filmu hodně chvály, tak to tak nejspíš bude. Asi jsem v té době očekávala něco jiného a proto jsem měla ten dojem. Musím na to někdy kouknout znovu. I když knížky jsou vždycky lepší. :-)

[17]: Přesně!! [:tired:]  :D Nevyspán ale hrdý, vlastně hrdá. :-D

19 Elis Elis | Web | 12. listopadu 2015 v 11:11 | Reagovat

Stephen King píše dobře, knihu jsem ještě nečetla, tak ji nechnci hodnotit, ale doposud knihy, které psali muži a jsou o lásce a vztazích mě příliš nezaujaly, myslím že muži nikdy ženám neporozumí, a v těch příbězích je to cítit... :-)

20 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. listopadu 2015 v 22:30 | Reagovat

[15]: S tím zfilmováním Kingových knih souhlasím, nejhůř povedené jsou horory, ale třeba thrillery nebo psychologicky laděné romány jsou adaptovány dost dobře (třeba již zmíněná Zelená míle, tam bych řekla, že film je stejně dobrý jako kniha, dokonce možná o něco lepší, Vykoupení z věznice Shawshank jsem sice nečetla, ale film byl výborný, ale povedla se třeba i Carrie (ta první), Dolores Claibornová (podle mě lepší film než kniha), Tělo, nebo třeba Misery, výborná.
Osvícení bylo dobré, Nicholson hrál velmi dobře, kniha se mi ale líbila víc, měla pro mě lepší atmosféru hrůzy.
Ještě bych chtěla upozornit na film Kočičí oko, což byl soubor tří Kingových povídek. Jestli se dá někde sehnat, nevím, mrknu na uložto... ;-)

21 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. listopadu 2015 v 22:41 | Reagovat

[19]: Co Remarque, Tři kamarádi, Vítězný oblouk? King, povídka Žebřík, román Rose Mader,Srdce v Atlantidě, TO? Sienkiewicz a Quo Vadis? Simmel a Láska je jen slovo - nebo Nikdo není ostrov? Sapkowski a Zaklínač? (Sapkowski extra, tam to se vztahy jen jiskřilo). ;-)

22 Bev Bev | E-mail | Web | 13. listopadu 2015 v 7:12 | Reagovat

20]Kočičí oko bylo taky bezva. Něco se povede něco míň něco víc, Filmy TO a Tommyknockeři byly tak otřesné, až jsem se styděla. Myslím, že prostě není možné uspokojivě převést něco tak složitého a dokonale fungujícího do časově omezeného filmu, aspoň pro mě. V Osvícení mě fascinovala především postava syna Jacka Torrance, kterou si z filmu vůbec nepamatuju, myslím, že to byl hlavní důvod mého zklamání. Ale samozřejmě platí: co člověk to názor.:-)

[19]: Je možné, že to tak cítíš, já po pravdě nevím. Ani jsem nad tím zatím nikdy nepřemýšlela, jestli dokáže o ženách/mužích líp psát spisovatelka/ spisovatel. Když se mi něco líbí, tak se mi to prostě líbí. Pokud si chceš něco přečíst od Kinga, doporučuji Geraldovu hru, kde tři čtvrtiny příběhu tvoří jenom myšlenky a vzpomínky jedné ženy a podle mě je to geniální. :-)

23 Miloš Miloš | Web | 25. listopadu 2015 v 22:04 | Reagovat

Bev, ty dovedeš tak pěkně Kinga přiblížit a sama máš jeho talent psát napínavé až strašidelné příběhy, že si budu muset něco od něj také přečíst.

Chtěl jsem začít s Carrie, ale zrovna
tu v obchodě neměli.

24 Bev Bev | E-mail | Web | 30. listopadu 2015 v 14:14 | Reagovat

[23]: Carrie je výborná volba.
Děkuju za milá slova. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.