Draxmoor - Dolní Rožínka

16. září 2015 v 8:52 | bev |  Výletník
O prázdninách jsme navštívili i Draxmoor, hororový zámek v Dolní Rožínce. Zvenčí působí velice pěkně, doslova lákavě. Jelikož jsme strašidelnou expozici s 3D promítáním navštívili už kdysi, když holky byly malé a protože někdo musel zůstat s Charliem venku, rozhodla jsem se s "těžkým srdcem" stezku odvahy skrz zámek tentokrát oželet a dopřát ji svým nejmilejším. Jako rodinka putujících idiotů jsme se projevili hned z kraje.




Zakoupila jsem tři lístky, popřála rodině pěknou zábavu, odtrhla psa od kandelábru a vydala se s ním na průzkum. Samozřejmě se vstupenkami v peněžence. Zvolila jsem cestu kolem vody, po pravé straně hradu stále dozadu. Rodina velmi rychle zjistila, že bez předložených vstupenek si neprohlédnou ani předsálí. Na radu pokladní vyběhli ven, hledat mě do přilehlého venkovního obludária. Neberu to nijak osobně, ostatně paní taky nebyla zrovna Angelina Jolie. Instinkt vypěstovaný roky manželství a mateřství mě po 200 metrech nudného poflakování kolem vody se psem škrtícím se čtyři metry přede mnou, obrátil a nasměroval zpět. Před hlavním vchodem jsem se střetla s udýchanou dcerou. Následovala šeptaná výměna rozličných nelichotivých postřehů, bleskurychlé vylovení vstupenek a nástup na prohlídku. Já se kajícně uchýlila do již zmíněného obludária, kde bylo krásně stinno a kde jsem se cítila jako mezi svými.

Mám jen jedno oko, no a co? Nikdo není dokonalý. Palec dolů, človíčku...


Do Rožínky zavítal i mazlík lorda Voldemorta, Nagini.

Tady by se jeden nudou ukousal... Kde mám sakra ruce?

Šílený usměvavý koníček.

Příjemným, klidným posezením zcela pohrdnul Charlie. Snažila jsem se ho zabavit pohupováním na kolenech a prozpěvováním: takhle jedou malý páni, takhle jedou velký páni... což se mu rychle znelíbilo. Zhnusen seskočil na zem, převrhnul si misku s vodou a ve vzdálenosti dané samonavíjecím vodítkem obcházel kolem mne nervní půlkruhy. V té době už jsme měli společnost. Několik strašidel. Ne, nechci být zlá a povrchně soudit něčí zevnějšek. Jen jsem z řeči a odění vyrozumněla, že slečny v rámci brigády straší. Usadily se nám za zády. Pes došel ke stolu s upomínkovými předměty pokrytý kilometry sametu a než jsem stihla jakkoli zasáhnout, s gustem se na samet vymočil. To mě zvedlo z lavice, velmi nenápadně jsem se přiloudala blíž, posoudit, jak moc je to vidět. Postranním pohledem jsem zkontrolovala "strašidla", která v téže chvíli odvrátila pohled a živě mezi sebou rozmlouvala. Odtrhla jsem psa od sametu a vydala se s ním na obchůzku. Obkroužili jsme obludárium jednou, podruhé. Mně bylo horko a bolely mě nohy, psovi bylo horko, u vytržení z neznámých pachů se plazil téměř při zemi, hlasitě sípal a nebolelo ho evidentně nic. Buď chodit, nebo se chovat, nic jiného neuznává.


Tu poslední princeznu jsem neměl žrát... Asi půjde ven.

Ruka Šmátralka.

Nagini hledí toužebně k východu z podzemí, blíží se čas oběda.


Při druhé okružní cestě jsme zavítali s Charliem blíže k hradu, z jehož útrob jsme náhle zaslechli známé hlasy. Ještě jsem žasla nad úžasnou akustikou, která dovoluje posluchači v obludáriu sledovat putování blízkých temnými chodbami, když přímo před námi vylezli z jakéhosi sklepení manžel a dcery. Podivila jsem se, jak rychle hrad prošli. Ani jeden z nich se moc nebavil. Starší dcera se od nich oddělila s nečitelným výrazem ve tváři, mladší se svým otcem znovu sestoupila do podzemí. Pochopitelně jsem se zajímala, co se stalo. Ukázalo se, že Aničce neudělal dobře zvuk startované motorové pily rozléhající se zlověstně zšeřelými pokoji, ani následný vpád zakukleného majitele tohoto nástroje zkázy a po dalších překvapeních už netoužila. Ti dva však jsou poněku otrlejší a tak se znovu vrátili na trasu, i když pro takové případy nejsou v Draxmooru zařízení. Výtah, který je svezl k východu, jede jenom jedním směrem, tedy dolů. Proto podlezli provaz s cedulí ZÁKAZ VSTUPU a vystoupali zpět po schodech. Vzápětí je začaly stíhat dvě pracovnice Draxmooru - skoro jsem napsala čarodějnice, aby to bylo stylové - které se dožadovaly vysvětlení, jak to, že jsou jen dva, když mají být tři.

Ticho tam!! tady se spí.

O co, že do té rakve vlezu?

Přerostlý žabí princ.( Nechtěla bych ho vidět po proměně.)

Gryf se dal na práva, má za sebou první stání. Ta paruka mu sedne, co?

Anna, pes a já jsme znovu usedli na lavičku. Mezi nás se položilo zlověstné ticho, samozřejmě s výjimkou psa, který hlasitě dýchal a kničel. Po chvilce vznesla dcera dotaz, kdo měl ten pitomý nápad, jet na výlet zrovna sem. Tušila jsem, jak zrádným by se toto téma mohlo rychle stát a usilovně se snažila vylepšit jí náladu líčením Charlieho extempore. Ve chvíli, kdy se zdálo, že blázna s motorovkou zamluvíme a vše vyzní do ztracena, mě bohužel zničehonic přemohla jakási bujará hysterie a nekontrolovaně jsem se rozesmála. Částečně za to mohlo ukrutné vedro, zčásti obraz těch třech, jak vypadali, když se tak překvapivě vynořili z podzemí, který se mi doslova vypálil do sítnice a neustále mi pocukával koutky. Načasování nemohlo být horší. Z podzemí se vynořilo další "strašidlo" a jak mu černý hábit dovoloval, spěchalo ke skupince za námi. Když nás míjelo, zaujatě a podezřívavě si nás prohlíželo. V zaměstnancích Draxmooru jsme zřejmě svým podivným chováním vzbudili dojem, že chystáme něco nekalého. Třeba si odnést v kapse nějaký exponát, nebo se vetřít k Drákulovi do rakve, případně obšlehnout know-how a postavit si doma vlastní atrakci. Hovor doléhající k nám z hloučku strašidel nabyl na hlasitosti. Dcera usoudila, že se přece jenom směju jejímu leknutí, vytrhla mi vodítko a utekla se psem z obludária. Mě v tu chvilku úplně opustily síly, jen jsem seděla zhrouceně na lavičce, hlasitě se smála a otírala si uslzené oči do kapesníku. Litovala jsem jediného, že u sebe nenosím placatku s rumem. Dopila jsem aspoň zteplalou psí vodu a rozmýšlela co dál, když z hradu vylezla i druhá dcera a manžel a mohli jsme konečně obludárium jakož i celý objekt opustit.

...Dopila jsem alespoň zteplalou psí vodu...

Zvířátko z Jurského parku nebo dráček?

Duch je nejlepší předuzený.

Madlenka se čertů nebojí. (Jsou-li čerti červení, bude zima tuhá. Jsou-li čerti vaření, platí možnost druhá.)

Uááá, kdo zas spletl ty krevní konzervy? chtěl jsem nulku a tohle je béčko rh+... Víš, že nám po něm padaj hlavy...

Cestou domů znovu přišlo na přetřes - mimo jiné - číže to byl nápad, jet právě do Draxmooru. Nevím, jak je to u vás, ale u nás se, je-li vznesen podobný dotaz, zpravidla různými oklikami a odbočkami dojde k závěru, že za všechno může matka. Na chvilku mě to vytrhlo ze vzpomínek na čerstvé zážitky a přestala jsem se debilně pochechtávat - hysterie mě totiž ještě úplně neopustila - a to jsem prosím ani nebyla v zámku. Než jsem se stihla rozhodnout, jestli chci ze svého širokospektrého rejstříku předvést spíše uraženou lítost, nebo přímo zlostnou zhrzenost, promluvil manžel.
,,Zařval jsem na něj: JEDEŠ!!!", řekl zasněně a po chvilce přiznal: ,,Taky jsme se ukrutně lek." Cosi na té představě, jak srdnatě zahání smrtku s motorovkou, mě znovu rozchechtalo a holky se přidaly. Výlet byl částečně zachráněn, i když to nebylo tentokrát stopro vydařené. Madla a Jirka byli spokojení, Anna zhnusená, pes nestranný - nudí se všude - a já tak nějak napůl. Myslím, že v Draxmooru jsme byli podruhé a naposledy.

S pozdravem
BevíčkováÚžasný
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 16. září 2015 v 9:22 | Reagovat

Charlie mi svojí nervozitou silně připomíná našeho Spottíka. :-D

Já si myslím, že se oklepete a za pár let pojedete bubáky zkontrolovat znovu. Protože nevěřím, že by tak parádní článek vznikl, kdybyste k tomu místu neměli žádný cit.

A ty fotky! A ty popisky! Já se zblázním :D :D :-D

Díky, Bevíčková. Jste prima rodinka :-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 16. září 2015 v 9:34 | Reagovat

Myslím že asi bych reagovala naprosto stejně..... řvala bych smíchy! :-D

3 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 16. září 2015 v 13:42 | Reagovat

Pobavila jsi mne, díky za vtipné vyprávění.

4 Bev Bev | E-mail | Web | 17. září 2015 v 9:59 | Reagovat

[1]: Víš co, někdy si přijdu, jako bych žila v seriálu Simpsonovi a někdy zas mé pocity nejlépe vystihuje název knihy Ermy Bombeckové Rodina-sladká pouta, která škrtí. :D  ;-) A je možné, že tam ještě někdy zavítáme, třeba nás tam jednou vytáhnou vnoučata, pokud nějaká budou. :-D  :-D

[2]: Někdy to přijde jako uragán a člověk se prostě neubrání. :-?  :-D

[3]: To mě moc těší. :-)

5 Meduňka Meduňka | Web | 17. září 2015 v 13:41 | Reagovat

Vtipnější článek jsem dloooouho nečetla a ty fotky jsou prostě... A ty tvoje komentáře k nim... No paráda! :D

6 Van Vendy Van Vendy | Web | 17. září 2015 v 20:02 | Reagovat

Opět se královsky bavím.
Stavba vypadá zvenku nevinně, jen semo tamo přizdobena morbidním detailem. Vnitřek nevidět, ale to kolem - díky za prohlídku! Zajímalo by mě, kdo na to přišel, za prvé vytvořit dům hrůzy a za druhé takovou galerii. Nagini je mazlíček k pomilování, takového bych nechtěla potkat ani za bílého dne. Ale nevím jestli byl horší Nagini nebo žabí princ. Předce jen, je možnost, že ten žabák se promění ve sličného prince, kdežto Nagini zůstane lidožravcem až navěky. :-D
Taky mě napadlo, jestli by nebylo dobrý, abys vylekala ty, co chtěly vylekat návštěvníky. Vážně, stačilo se k nim zezadu tiše připlížit, položit jim ruku na rameno a říct - jak vám dupou králíci? :-D
Rozesmál mě mezivstup tvé rodiny. A taky závěrečná hláška manželova (stran onoho smrťáka kosáka) :-P
Podle mě to byl povedený výlet, zlati, mna který se bude po čase dobře vzpomínat.
A musím pochválit tvoje fotky! Na to, že pořád nemáš foťák, tak fotíš senzačně! :D

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 17. září 2015 v 20:04 | Reagovat

[6]: P.S. nejvíc mě pobavila hláška s drakem. Dobrý odhad! :-D  :-D

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. září 2015 v 20:39 | Reagovat

Žabí princ!

9 Beatricia Beatricia | Web | 18. září 2015 v 8:05 | Reagovat

Senzace, o které jsem nikdy neslyšela. Proto jsem celý článek pozorně studovala a moc jsem si užila. Všechny expozice se mi hrozně líbily.
Ještě chci pochválit nový, zajímavě řešený layout. :-)

10 Bev Bev | E-mail | Web | 18. září 2015 v 13:01 | Reagovat

[5]: Mám radost, děkuju. :D

[6]: Bezva postřeh, Nagini nebo žabí princ? :-?  :-D Těžko říct. Naše rodina toho dne skutečně perlila, prostě jsme zas někam vyjeli. A máš pravdu, pro mě je to skutečně jeden z nejvtipnějších dnů, nebo půldnů, co jsem zažila, i když jsem se chvilkama dost styděla, ale i to k tomu patří. ;-) A pochvalu vyřídím Madlence, zatím stále fotí ona a jak je vidět, jde jí to čím dál líp. :-)

[7]: :-D  :-D

[8]: Tak je asi lepší potkat žabího prince, soudí TlusŤjoch. :D  :D

[9]: Jsem moc ráda, že tě můj článek zaujal a pobavil.
A velmi děkuji za pochvalu, od Tebe si jí obzvlášť vážím. Postupovala jsem metodou pokusů a omylů a odvážila se jen proto, že mi bylo celkem jedno jak to dopadne, už jsem byla ze svého blogu tak otrávená, že to bylo buď zrušit nebo změnit. Asi to nedopadlo úplně nejhůř, zdá-li se Ti to koukání. :-)

Velmi vám všem děkuji za milou návštěvu a vlídné komentáře. :-)

11 Beatricia Beatricia | Web | 18. září 2015 v 17:32 | Reagovat

Zlati, děkuji ti za moc hezký komentář a podávám informaci: Ten herec je Ioan Gruffudd a hrál roli architekta Philla Bosinneyho v televizním seriálu Sága rodu Forsytů. Já mám celý film na DVD a ty animované záběry jsem zpracovala z tohoto filmu. Přeji hezký večer. :-)

12 Fredy Kruger Fredy Kruger | 18. září 2015 v 23:18 | Reagovat

" Co společného mám  s  Draxmoorem ?
Inu ... jsem od mládí netvorem ....
víte, kde  Dolní  jest  Rožínka ??
... bylo to tenkrá v dožínkách,
vzpomínám si, že  ve červenci
... mne  opilí přejeli zemědělci...

Ano !  bylo to v neděli...
Mě  kultivátorem  přejeli !
byl jsem natolik dobitý,
že  nikdo mne nepoznal  po šití !!

... Nu - a teď  chodím tam strašiti !!
Zadarmo ???  ho ho ! Ať každý mi líže !!"

... Džonn Szrall  chodí strašiti za peníze !
... kol hřbitova  cestu si krátí,
ráno se domů zpět vrátí,
když  zastrašil  v  Dolní Rožínce....

... na hřbitovní zdi, - vidět kostlivce,
jak rokují, ( též jsou tam nebožtíci )

Džon Szrall... kolem kráčí po silnici..
" Vy  hajzli !"  vykřiknul... prdnul  si

... a rázem se  rozprchli umrlci !!!
Již nelezou po zdi !!  nikdo tam nejde
dokud hrozný muž neodejde !

13 Bev Bev | E-mail | Web | 22. září 2015 v 7:01 | Reagovat

[11]: Děkuji z informaci, Beuško, byl mi velmi povědomý, myslím, že jsem ho viděla i v něčem jiném. :-)

[12]: Děkuji velice, je to boží! Nejradši bych si báseň vytiskla, nechala zarámovat a jednu kopii darovala Draxmooru. :D Myslím, že by mohli být poctěni tak morbidním a přesto vtipným příběhem ve verších. :-D

14 Sarah's History Sarah's History | Web | 22. září 2015 v 14:58 | Reagovat

Moc hezký článek a povedené fotky, určitě jste si to tam moc užili. :)

15 Miloš Miloš | Web | 5. října 2015 v 21:46 | Reagovat

To je strašidel ráj :-)
A já myslel, že v Dolní Rožínce těžil hlavně uran.  
Líbí se mi představa žen, vstupujících do sekce Obludárium :-)

16 Bev Bev | E-mail | Web | 6. října 2015 v 7:06 | Reagovat

[14]:Ano, užili jsme si. Hlavně já jsem se hodně nasmála. :D  ;-)

[15]:Nejdřív se těžil uran a pak se objevila strašidla. Šlo to jaksi jedno s druhým. :-D
I mně se v obludáriu velmi líbilo, byla jsem tam hned jak doma. :D

17 bludickka bludickka | E-mail | Web | 12. října 2015 v 21:50 | Reagovat

Jestlipak i přes zimu budete podnikat takovéhle výlety? Alespoň vzniklo pár vtipných historek a všechny jsi nás pobavila :) Myslím, že nejvíc si to užil Charlie :) Pěkně si zarebeloval na protest a bude doufat, že příště ho radši necháte doma :)

18 Bev Bev | E-mail | Web | 16. října 2015 v 14:20 | Reagovat

[17]:V zimě je to trochu horší, zámky a hrady jsou zavřené, tak uvidíme, snad taky něco podnikneme. :-D A Charlie si to užívá vždycky, ale my ostatní jsme z něj na prášky. A nemysli, že by chtěl zůstat doma, nevím jak je to možné, ale on pozná, že se někam chystáme, i třeba na blbej nákup a už leží pod linkou a klepe se, protože mám strach, že ho necháme doma a nebo vylítne na chodbu a jak jde Jirka pro auto, Charlie letí s ním a je v autě jako první. :-D  :-D Je to poděs, ten náš psíček. :D  ;-)

19 Bev Bev | E-mail | Web | 16. října 2015 v 14:23 | Reagovat

:-? Opravuji toho blba, který psal předchozí komentář č.18.
...klepe se, protože má strach...

Já MÁM strach, jenom když si po sobě čtu své výplody. [:tired:]  :D

20 Natas Natas | Web | 24. října 2015 v 14:16 | Reagovat

Tam jsem nikdy nebyla, zajímavé, já se ráda bojím.

21 Bev Bev | E-mail | Web | 26. října 2015 v 9:41 | Reagovat

[20]: Tak to by se ti tam určitě moc líbilo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.