Ohlížím se...

15. ledna 2015 v 10:57 | bev |  Občasník
Je to tak. Ohlížím se za uplynulým časem, který plyne s nezadržitelností a lehkostí vody v řece. Na hladině poklidné, jen lehce zčeřené se jako gumové kačenky, loďky, delfíni a míčky pohupují jednotlivé dny. Ještě je vidím, ale už jsou mimo můj dosah. Mizí v šeru, pod mostem Přítomnost, aby na druhé straně vpluly do řeky Vzpomínkové a stále dál, až skončí v Moři paměti, kde se budou nadále lehce pohupovat, kolébány přílivem a odlivem zážitků a myšlenek a tichounce povrzávat, když se o sebe otřou. Ten dotek, to tření a vrzání se odráží ve snech, kde se znovu objevují reálie jednotlivých dnů, přeskládané do nových podob připomínajících Picassovy obrazy.


Natahuji se po dnech, které mám nejlbíž. Na malý okamžik zastavím jejich pouť a znehybním je, než se s nimi rozloučím. Ještě cítím jejich vůni, vím, jakou měly chuť a barvu, ale už je vidím s odstupem, neostře, tak trošku rozmlženě, už se stávají vzpomínkou, aby uvolnily místo těm, co přichází. Nekonečný koloběh.
Abych dodržela ráz daného přirovnání, dávám dnům, které láskyplně zadržuji v jejich putování, abych si je mohla ještě jednou prohlédnout, podobu pestrobarevných balíčků, vykrajovaných koleček a stromků, kapříků, duhových baňek a samozřejmě nesmí scházet ani několik srdíček, symbolů vztahů k milovaným lidem. Ano, vzpomínám na Vánoce, na sváteční dny.

Pokud bych měla průběh vánočních svátků zhodnotit několika slovy, řekla bych velmi neoriginálně avšak o to pravdivěji: Bylo to krásné! Ostatně jako každý rok. Přes veškeré obavy zda jsou dárky, co mají potěšit a zahřát u srdce - ty měkké, jako ponožky, mikiny a termo trika i na těle - dobře zvolené, cukroví dostatečně pocukrované, aby poprašek moučkového cukru skryl případné nedostatky a výkonnost naší elektrické trouby, která, potvůrka, nejvíc peče, když na ni člověk zapomene, salát dobře vychlazený a ochucený, zda kapřík bude chutnat i přesto, že si kuchařka - ehm... tedy já - příliš rozpálila kamna a pár kousků bylo, kulantně řečeno, skutečně dobře prosmažených, navzdory tomu všemu, přes všechna úskalí a nesnáze se nakonec vše víceméně povedlo a na Štědrý den, kolem sedmé večer opanovala i naši, zpravidla hektickou a chaotickou domácnost, všeobecná spokojenost. Zčásti tvořená svátečními pocity navozenými libou hudbou, nastrojeným stromečkem a faktem, že jsme všichni pohromadě - a ať jsme, jací jsme, ať bylo, co bylo - pořád se máme rádi, zčásti nefalšovaným, obludným přežráním, které taktéž navozuje libé pocity. Tedy do té chvíle, než se kolem druhé ráno přihlásí ke slovu žlučník a slovy nevybíravými si řekne své o všem smaženém, majonézovém a plněném tučným krémem. Ale tak to musí prostě být, i to k tomu patří.
Pár návštěv, pár pohádek, obědů a kil, okázalé míjení váhy vyčítavě vykukující zpod linky, zlověstný šik chlebíčků a jednohubek dočasně ovládajících špajz a útočících na mou mysl svou pouhou přítomností, pár obrázků nakreslených novou tužkou do náčrtníku vonícího novotou, dárku, který jsem spolu s pastelkami, ořezávátky a poznámkovým blokem dostala od své milé sestřičky - a je tu Nový rok. Pokud byste se mě zeptali, jestli bych to chtěla vrátit a ještě chvilku si hýčkat ten vánoční sen, řekla bych ne. Půvab Vánoc tkví v tom, že jsou jen jednou do roka. Ano, bylo to krásné a jedním dechem dodávám: A bylo toho dost.

V ohybu řeky se tísní další dny zabalené jako malé dárky, které rozděluje život. Některé se nám budou líbit víc, některé třeba méně, určitě se v tom novém roce budeme zase radovat, smát i smutnit, možná se budeme i zlobit a někdy mračit a hádat. A možná se některé z těch dnů pokusíme zadržet nastálo tím, že o nich napíšeme, nafotíme je, nebo nakreslíme. Přeji vám aby každý den, který si v roce 2015 rozbalíte, aspoň maličko chutnal a voněl jako dny sváteční.


Své malé ohlédnutí si dovolím zakončit básničkou, která sice vznikla před pár roky, ale pokaždé znovu se mi v tomto čase zdá aktuální.

Povánoční

Potměšilé, snědé tváře
tří osiřelých buráků
smějí se z misky ovinuté
vzorem abstraktním.
Kolotoč v hlavě, vítr v kapse,
pod ubrusem pocta oběti němé,
růženec ze šupin.

Popelka lehce přešlá mrazem
z pohledu do kalendáře,
který už neplatí,
pojídá raky vařené v páře
v trojobalu barevném.
Kotěti z želvoviny,
předoucímu hladce, šeptá:
Smím ještě jedno přání?
Smím?

Na prostírání lněném
uvízly slzy věnce.
Snad žehlička je odstraní.
Na rtech hořká chuť čokolády,
v očích ozvěna zvonků zlatých,
v peněžence...
klekání.


Jdu si rozbalit ten nejnovější dárek, co mi po řece času poslal život.
Prozaičtěji řečeno: jdu vařit a uklízet, šroubit, venčit psa a prohánět kočky, platit složenky a řešit problémy. Vracím se do reality. Mrkající


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. ledna 2015 v 11:22 | Reagovat

Jo realita je sviňa  ..... ;-)

2 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 15. ledna 2015 v 13:20 | Reagovat

Bevíčku, Ty to tak umíš, Ty to tak jasně vymaluješ a vybarvíš a obraz poskládaný ve větách nám tu rozprostřeš jako by nic a přitom je to zase veledílo. Krásné. Krásné a nejkrásnější.

Pro Tvá slova mi stálo za to přenést si notebook do kuchyně k černému čaji, který piji z jistých důvodů, jejichž popis by jen hyzdil Tvé přenádherné psaní.

Má nejgumovatější hlava jásá a jelikož je gumová a navíc poloprázdná, umím své nadšení vyjádřit tak nějak primitivně: JŮ!  

Ty jsi kouzelník, který místo kouzelnické hůlky používá psací potřeby a to nemyslím jenom klávesnici, ale také tužky a propisky a barvičky, protože Ty jsi talent všeobecný :-)

3 Bev Bev | E-mail | Web | 15. ledna 2015 v 13:59 | Reagovat

[1]:Tak to bylo, je a bude. ;-)  :D

[2]:A ty jsi miláček, který nikdy nezarmoutí a navíc překrásně píše i kreslí, i když tomu pořád nevěří. Ale to nevadí, já mám čas i trpělivost a budu ti to opakovat pořád dokola. :-)
A doufám, že černý čaj zabere a bude líp. ;-)

4 Beatricia Beatricia | Web | 15. ledna 2015 v 14:39 | Reagovat

Napsala jsi překrásnou paralelu - čas plyne s nezadržitelností a lehkostí vody v řece. To mi evokuje známé rčení - Nikdy nevstoupíš do stejné řeky. Ano, nic nebude stejné a musíme si jen přát, aby to bylo lepší, případně stejné. A já ti přeji, aby tě v tom letošním toku řeky potkalo jen štěstí. ☼☼☼

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. ledna 2015 v 17:20 | Reagovat

Své raky uvařené v páře
kladeš dnes něžně na oltáře...

Ano, umíš klást slova na oltáře velmi poeticky a něžně, až je z toho skoro svatokrádežně opulentní sváteční tabule pro všechny jazykové mlsaly :-). Řadím se mezi ně a těším se na další dobroty s rokem vzniku 2015.

6 bludickka bludickka | E-mail | Web | 15. ledna 2015 v 20:29 | Reagovat

Každé tvoje slovo je jako pohlazení. Jak slovo článkové, tak slovo v komentáři. A co teprve celé věty! Nádherné! Dýchá to na mě pohodou. A je mi moc dobře, když tyhle tvoje řádky čtu. Co víc říct! Na realitu je tě škoda!!

7 Bev Bev | E-mail | Web | 16. ledna 2015 v 10:05 | Reagovat

[4]:A třeba je to tak i dobře, nemůžeme změnit minulost, ale vždycky znovu se můžeme pokoušet o něco jiného, lepšího. :-)

[5]:Ách, to jsi napsal tak krásně, až mě to dojalo. A taky velmi potěšilo. :-)

[6]:A mě hladí tvůj milý komentář. :-)

Děkuji vám za nádherné komentáře, které čtu málem bez dechu a červenám se skoro jak ten uvařený rak. :-)

8 Elis Elis | Web | 16. ledna 2015 v 14:52 | Reagovat

Krása a ta Povánoční básnička je kouzelná...

9 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 16. ledna 2015 v 19:42 | Reagovat

Zase jedno z Tvých nádherných děl. Obdivuji Tvá přirovnání a vyjádření pocitů zcela nezvyklým a přitom výstižným stylem. Četla jsem to jedním dechem. Ale co se dá dělat. Snění skončilo a nezbývá nám, než se vrátit do reality, viď? Hezký víkend. :-)

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 17. ledna 2015 v 12:05 | Reagovat

Opuštěné buráky.
Někdy, potvůrky, zapadnou za skříň.

11 Radka Radka | E-mail | Web | 17. ledna 2015 v 20:06 | Reagovat

Tak moc mi scházela Tvá slova. Umíš s nimi kouzlit, pohladit, napnout, povzbudit... pak i běžný den vnímá člověk coby dar z nebes.
Díky a moc se přimlouvám, abys měla dostatek času i inspirace dělit se s námi o svá slova i nadále a častěji :-)

12 Meduňka Meduňka | Web | 17. ledna 2015 v 20:40 | Reagovat

Uvědomila jsem si, že čtu s pootevřenou pusou :D. Nejspíš mi takhle vždycky spadne čelist, když tě čtu. Co ty se slovy dovedeš, normálně čaruješ! A že jsi opravdová básnířka, o tom není pochyb. :-)

13 PinkyAlice271(Vladěnka) PinkyAlice271(Vladěnka) | Web | 18. ledna 2015 v 17:37 | Reagovat

hhhmmmmm......Zajímeve a moc se mi líbí tvůj blog a jukneš se i ty na můj?Necháš komentář a vyplníš dotazník?Prosím a díky:-)

14 Bev Bev | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 7:24 | Reagovat

[8]:Děkuji, Elis. :-)To mě těší.

[9]:Je to tak, realita si žádá aši pozornost, ale vždycky si ji můžeme trošku vylepšit třeba humorem. :D

[10]:Místo za skříní a nebo třeba pod postelí celkově přitahuje rozličné předměty, to jsou kolikrát poklady, co se tam najde. :-D

[11]:Radí, úplně stejně vnímám Tvé psaní, takže je to vzájemné. Vždycky od Tebe odcházím příjemně naladěná, s hlavou plnou myšlenek. :-)

[12]:To je tak milé. Děkuji, Meduňko. Ale musím říct, že velice obdivuji Tvé básnění. Mě občas něco napadlo a poslední dobou čím dál méně, ale chybí mi Tvoje pohotovost, se kterou skládáš slova do vtipných, aktuálních básniček, které se moc pěkně čtou. To se zas velice líbí mně. :-)

[13]:Juknu a děkuji. :-)

Moc vám všem děkuji, realita je s vašimi komentáři a blogy jako kouzelný, příjemný výlet, jako prodloužený víkend s překvapením. :-)

15 valin valin | Web | 20. ledna 2015 v 13:57 | Reagovat

Pod tvými hříčky se slovíčky mi začíná docházet dech. Začíná se mi stávat to co u Čerfa, říkám si krásné, tak krásné, že nebudu umět ani komentovat, protože moje slova ze mi prostě budou zdát plytká, ať napíšu, co napíšu. Tak, že jsi slovní virtuozka. Ty bys decentně a nádherně popsala i prostý děj sedění na hajzlíku... :-)  :-)  :-)

16 Bev Bev | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 14:55 | Reagovat

[15]:Valin, děkuji Ti velice za tak milá slova, která mě hladí a těší a taky jsem trošku v rozpacích z tolika chvály. :-P
Ovšem závěrečnou větou jsi mě rozchechtala, tomu říkám motivace a výzva! :D  ;-)
Děkuji. :-)

17 Van Vendy Van Vendy | Web | 21. ledna 2015 v 18:28 | Reagovat

Skvělé zavzpomínání na chvilky příjemné, zakončené básnickou tečkou. Něžně poeticky dovedeš zobrazi malinkaté detaily i lehké upozornění, že vánoce jsou vyčerpávající... i na peněženku. :-D
Bezvadné počteníčko! :-)

18 Robka Robka | E-mail | Web | 22. ledna 2015 v 20:39 | Reagovat

Krásné ohlédnutí za dny svátečními, milá Bev. Umíš to podat s lehkostí a poetikou, báseň je skvělá a realita? S tou potvorou se musíme už nějak poprat.:-)

19 Miloš Miloš | Web | 24. ledna 2015 v 19:06 | Reagovat

Jsi poetická duše, vlastně i prózu píšeš v básnických obrazech.

K těm burákům něco přízemního. Letos jsem jich na Vánoce spořádal nepřeberně. A jak jsem je loupal, překvapilo mě, že v jedné slupce často nebyla jen dvě jádra, jak to znám, ale tři a někdy dokonce čtyři. Většinou ale mnohem menší, protože velikost skořápky byla stejná. To je nějaký nový druh, anebo jsem si to dřív nevšiml?

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 22:14 | Reagovat

Vše podstatné bylo řečeno...jako vždy poetické, krásné i vtipné zamícháním reality. :-)

21 Bev Bev | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 13:37 | Reagovat

[17]:[18]:[19]:[20]:Moc vám děkuji za krásná, milá slova. :-)

Co se týče buráků, taky jsem to pozorovala a kladu si tutéž otázku. Jestli třeba nejsou nějak geneticky upravené k vyšší jadernatosti. :D I když v tom případě mě zaráží, že nejsou jednotlivá jádra i stejně velká, pokud možno aspoň třícentimetrová. Na ty si asi ještě počkáme. ;-)  :-D jen nevím zda se toho bát či se těšit. :D

22 Berry Berry | Web | 16. února 2015 v 21:17 | Reagovat

To je moc krásné ohlédnutí. A básnička se mi moc líbí, zastavila jsem se u těch spojení - růženec z šupin, osiřelé buráky s abstraktním věncem,... Moc se mi ty obrazy líbí.

23 Bev Bev | E-mail | Web | 20. února 2015 v 15:58 | Reagovat

[22]:To potěšilo, mám radost. :-)

24 Bev Bev | E-mail | Web | 20. února 2015 v 16:00 | Reagovat

[22]: A víš, že pořád vzpomínám na tvou krásnou fotku papírových lodiček, pořád je mám před očima, ta se teda povedla. :-)

25 yuki yuki | 13. března 2015 v 10:33 | Reagovat

Krásni článok. Máš naozajstný talent :-)

26 Bev Bev | E-mail | Web | 16. března 2015 v 8:37 | Reagovat

[25]:Děkuji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.