Listopad 2014

Čtyřicet devět odstínů smutku

25. listopadu 2014 v 9:41 | bev |  Povídkář
Čekám a sním. Počátek mého bytí je zahalen tkaninou milosrdné šedi, můj další osud a snad i neblahý konec je oproti tomu zahalen šedí nemilosrdnou. Za roky věznění přivyknul jsem šeru. Šedivé přítmí jež mne dlouho obklopovalo jako dusivá, škrábavá deka, stalo se mi důvěrníkem. Ono jediné naslouchalo mým vzdechům, výkřikům, škrábání do stěn. Šeptaným kletbám i blábolivým snům. Zpočátku nenáviděné přítmí mi časem zprostředkovalo nepředstavitelné prožitky duchovního splynutí s Všehomírem, když škvírou do mé cely proniknul paprsek světla a v něm se jak v záři reflektorů roztančila zrnka prachu. Tehdy jsem pochopil podstatu šera. Je nezbytnou kulisou pro vnímání světla. Je mystickým propojením a splynutím světla s temnotou. Ani světlo ani tma, jen půl z každého. Ach, jak jsme si podobni. Jsme tvořeni tímtéž protikladem.

Město snících knih - Walter Moers

12. listopadu 2014 v 14:32 | bev |  Knihomil
Před nějakým časem jsem od neteří dostala knihu Rumo a zázraky v tmách od téhož autora. Příběh Wolpertingera Ruma mě okouzlil. V poněkud pošmourném období byl i pro mě tak trošku zázrakem v tmách. Stejně zaujal dceru a Město snících knih byl pro změnu dárek pro ni ode mne. Tak se nám dostala do rukou kniha, kterou nelze popsat jinak než slovy nejvyššího obdivu a uznání, přičemž brilantní a velkolepé jsou ještě ta nejumírněnější, kniha, na kterou se nezapomíná.


Dařbucha z Velkého Dářka

3. listopadu 2014 v 15:11 | bev |  Výletník
Při jednom z našich nedělních minivýletů jsme zavítali i na Velké Dářko, kde jsme objevili další z pohádkových soch Michala Olšiaka, Dařbuchu. Samozřejmě jsme se s ním zvěčnili, všichni hromadně i každý zvlášť, abychom si mohli fotografii zvláštního hlavovitého útvaru uložit do sbírky k ostatním Olšiakovým výtvorům. Tvářil se sice na naše komické pózování značně ironicky, jako by si myslel něco nelichotivého o naší inteligenci, ale nakonec se mu není co divit, takových výletníků určitě už zažil mraky.

Odpovědi pro Vendy

3. listopadu 2014 v 15:05 | bev |  Občasník
Naše milá Van Vendy s laskavostí a velkorysostí sobě vlastní zařadila do svého projektu: Představuji vám... i můj blog. Ohromně mě tím překvapila ale hezky. Součástí představení bylo i deset otázek, na které jsem odpověděla podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Mrkající