Lev, orlice a kašna

27. srpna 2013 v 14:16 | bev |  Výletník

Při cestě do Žďáru nad Sázavou se zcela prozaickým cílem - hádejte jakým...
samozřejmě nákup, neb všechno je pomíjivé, ale žravost je věčná -
jsme si udělali malou zajížďku a na vlastní oči zkoukli a vyfotili další kouzelné sochy Michala Olšiaka. Zřejmě jsou dost známé a focení s nimi se stalo novým sportem či koníčkem, protože jsme málem stáli ve frontě, když jsme chtěli na fotkách jen vlastní rodinné příslušníky. Smějící se
Ne snad, že by mi ti druzí nějak vadili, ale při mé paměťové kapacitě, by se klidně mohlo stát, že bych za dva tři roky marně dumala, co to s námi bylo za holčičku se třemi culíky nebo, kdo je ta bodrá dáma v cípaté blůze. Takže šlo o opatření pro usnadnění pozdější identifikace.
Své vlastní ZATÍM poznávám.Mrkající



Sousoší lva a orlice se nachází nedaleko Pilské nádrže a symbolizuje hranici Čech a Moravy i když se přímo na historické zemské hranici nenachází.

Tenhle mazel, jak vystřižený z Narnie, si okamžitě získal naši přízeň a dostal jméno Aslan. Holky s ním dokonce i mírně neochotně zapózovaly.






Hroši ráchající se v kašně před hotelem v obci Škrdlovice jsou neméně rozkošní a fotogeničtí. Napadlo mě, že nejpůsobivější fotka by vznikla, kdyby se nám podařilo umístit Charlieho do otevřené tlamy jednoho z hrochů, ale vzhledem k tomu, že se do toho nikdo nehrnul ( včetně Charlieho) a u kašny stojí cedulka se zákazem jakéhokoli zpouzení po kašně, musela jsem se svého odvážného uměleckého záměru - záběru vzdát.





A na závěr posezení u kofoly na Gruntu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 19:54 | Reagovat

Povedené záběry. Škoda, žes to neriskla a nezkusila Charlieho strčit tomu "roztomilému" hrošíkovi do tlamy. Určitě by se tam pěkně vyjímal. :-)

2 Bev Bev | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 5:25 | Reagovat

[1]:Myslím si, že ano. Ale kašna je dost vysoká a plná vody a nevím kolik párů očí nás sledovalo z hotelu. Bylo by dost trapné vysvětlovat policii, že porušuju zákaz kvůli zajímavé fotce, navíc psa, navíc docela nenadšeného. Ale určitě bych nebyla první, kdo měl pododný praštěný nápad. :D

3 Kelíns Kelíns | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 9:13 | Reagovat

Sochy jsou opravdu krásné. A fotky taky. Všem to moc sluší. Vystát tu frontu se vyplatilo.

4 Teeda Teeda | Web | 28. srpna 2013 v 10:20 | Reagovat

Aslan je perfektní.:)
A věta: "Všechno je pomíjivé, ale žravost je věčná.", ta by také zasloužila tesat do kamene. :)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 20:29 | Reagovat

Souhlasím se vším, co bylo výše napsáno. Charlie by se fakt vyjímal :-D
A Tvoje hlášky bys měla sepisovat někam bokem, založit jim samostatnou rubriku. Vždycky člověka pobavíš :D

6 Bev Bev | E-mail | Web | 30. srpna 2013 v 0:39 | Reagovat

[3]:[4]:[5]:Moc vám děkuju za milé komentáře, co potěší, mám z nich radost. :-)

7 Vendy Vendy | Web | 3. září 2013 v 13:52 | Reagovat

Ty dřevěné sochy jsou nádherné, Aslan i orlů pán se mi líbí. Zaujala mě Bohemia a Moravia. 8-)
Holky jsou pěkné, klidně můžou dělat manekýnky pro každou tvou fotku. Přece to je památka i pro ně, až jednou budou velké a omlácené životem, tak si řeknou, tam bylo pěkně, máma chtěla fotit Charlieho v hroší tlamě, ale nevyšlo to...
Výlet ale vyšel. Krásné fotky!
Kašny jsem viděla všelijaké, ale s hrochy zatím ne. :-)

8 Bev Bev | E-mail | Web | 5. září 2013 v 10:31 | Reagovat

[7]: Tak to je pravda. :D Jednou si to rády budou prohlížet a vzpomínat jaký praštěný nápady měla máti. :-D
Když jsem byla na jaře na měsíc v Košumberku, po příjezdu holky říkaly, že jim nejvíc scházely ty moje kecy, co je vždycky pobaví. A mně zas ty jejich. :-)

9 Natas Natas | Web | 13. září 2013 v 12:42 | Reagovat

Pěkný výlet, sochy velmi povedené. Loni jsem četla o jednom místním umělci - sochaři ze Žďáru. ;-)

10 Bev Bev | E-mail | Web | 13. září 2013 v 14:02 | Reagovat

[9]: Michal Olšiak vytváří opravdu krásné sochy a nejlepší na nich je ta přístupnost. Můžeš se s něma vyfotit a obdivovat je pak ještě doma. Holky mně dokonce koupily pexeso s jeho sochama. Ani jsem netušila, že jsou tak populární, objevili jsme je poměrně nedávno i když první vznikla už v roce 2005 a jsou rozseté po Žďársku, což je vlastně za humny. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.