Srpen 2013

Nikdo se dlouho nezdrží /2/

30. srpna 2013 v 15:36 | bev |  Povídkář
2.

Kasandra

předchozí část ZDE

Dalších pár měsíců si vybavuju jen matně. Odjel jsem z rodnýho města nejbližším vlakem a bylo mně úplně jedno kam. Tentokrát jsem si jízdenku ještě koupil, ale pak, jak docházely peníze, jsem jezdil už jen na černo, nebo stopem a nebo chodil pěšky. Zcestoval jsem spoustu měst a prošel spoustu vesnic. Potkal jsem lidi milý i úplný magory a vygumovance a zažil spoustu nesdělitelnejch věcí. Jak chcete někomu popsat východ slunce, vůni sena, houbu v mechu, jedno jakou? Nebo letní kino a na plátně Forest Gumpa nebo King Konga ? Toho novýho, se speciálníma efektama a vedle sebe další speciální efekt, krásnou holku, co vám bezvýhradně věří, že tohle je teď a navždy. V takový dny věříte, že smrt je jen pověra a láska je věčná. Omlouvám se za ten patos, ale tak to prostě je.


Nikdo se dlouho nezdrží

30. srpna 2013 v 1:18 | bev |  Povídkář
1.
Dvě návštěvy

Když za mnou zaklapla brána děcáku, zhluboka jsem se nadechl. Přede mnou se otvíral celej svě, jak někdy básnil ten náš praštěnej mistr. A v něm spousta možností. Aspoň to tak říkal. Ne že bych tomu věřil, a ne že by loučení nebylo dojemný. Měkký objetí, vlhký oči, dokonce i moje, ono je to totiž děsně nakažlivý....
Na shledanou, paní vychovatelko...Na shledanou, sestro Marie... čus, klucíí....
Máš kam jít?...Dávej na sebe pozor, Honzíku...
Dám, to víte, že dám. To víte, že mám kam jít...
A v krku knedlík, nejspíš chlupatej a před sebou všechny ty možnosti.
Tak se mně to teda tenkrát jevilo.

Lev, orlice a kašna

27. srpna 2013 v 14:16 | bev |  Výletník

Při cestě do Žďáru nad Sázavou se zcela prozaickým cílem - hádejte jakým...
samozřejmě nákup, neb všechno je pomíjivé, ale žravost je věčná -
jsme si udělali malou zajížďku a na vlastní oči zkoukli a vyfotili další kouzelné sochy Michala Olšiaka. Zřejmě jsou dost známé a focení s nimi se stalo novým sportem či koníčkem, protože jsme málem stáli ve frontě, když jsme chtěli na fotkách jen vlastní rodinné příslušníky. Smějící se
Ne snad, že by mi ti druzí nějak vadili, ale při mé paměťové kapacitě, by se klidně mohlo stát, že bych za dva tři roky marně dumala, co to s námi bylo za holčičku se třemi culíky nebo, kdo je ta bodrá dáma v cípaté blůze. Takže šlo o opatření pro usnadnění pozdější identifikace.
Své vlastní ZATÍM poznávám.Mrkající


Kola se kroutí dál...

21. srpna 2013 v 14:28 | bev |  Občasník

...aneb

jedeme na výlet


10.8.2013 jsme podnikli výlet na hrad Bouzov. Z domu jsme odjížděli poněkud naprudko. Jako obvykle před námi vyvstalo obrovské dilema. Vzít psa s sebou, přestože v autě bude na padnutí a jeden z rodiny se bude muset vzdát prohlídky, aby mohl bavit Charlieho, nebo nechat psa doma, kde má veškeré pohodlí, ale schází mu naše společnost?

Bouzov

21. srpna 2013 v 13:44 | bev |  Výletník

Hrad Bouzov


Hrad Bouzov stojí ve stejnojmenné vesnici na středozápadní Moravě a byl postaven jako strážní hrad, pro střežení obchodní stezky vedoucí z Olomouce přes údolí Třebůvky až k Jevíčku. Na první pohled působí dojmem dobře dochované středověké památky, ale svoji současnou romantickou podobu získal až při přestavbě na přelomu 19. a 20. století. Původně byl Bouzov gotický hrad bergfritového typu.


Obyčejné zázraky

16. srpna 2013 v 7:11 | bev |  Veršovník

Obyčejné zázraky

život je plný drobných zázraků
nejraději mám ty letní


Vypísklo ze sna ochmýřené ptáče,
mámina hebká křídla zahání strach.
Bledolící poutník opouští své spáče,
zrůžověl obzor a na střechách
kočičí námluvy střídají ptačí hádky.


Velké ovocné spiknutí

2. srpna 2013 v 14:48 | bev |  Občasník

Díky pronikavé inteligenci a neutuchající bdělosti, neumenšené ani třicetistupňovými vedry a desetistupňovým pivem, jsem odhalila rozsáhlý kompot komplot, namířený proti mé osobě, s cílem zabránit mi v blaženém polehávání na zahradě, posedávání v zahrádce - u penzionu - a všelikém jiném neproduktivním poflakování.