Kukoc

19. prosince 2012 v 8:05 | bev |  Občasník

Oči zavírám každý večer kolem deváté a otvírám - li přitom mysl?
Je to možné. Před vnitřním zrakem mi ve spánku defiluje celá řada postav, občas v docela bizarních situacích a souvislostech. Freud by to nazval podvědomím/nevědomím v akci, King mentálním ekvivalentem plynatosti po příliš vydatném jídle. Já tomu, asi jako většina, říkám sny. Sny jsou zvláštní, jsou jako osobní krasohled, ve kterém se sklíčka posbíraná přes den, v noci přeskládají v něco úplně jiného. Málokdy si je pamatuji, ale často mi po nich zůstává pocit, že tím o moc nepřicházím. Z jednoho mimořádně tísnivého, ve kterém dceru zasypala fůra písku, jsem se probudila vsedě s rukama stále ještě hrabajícíma ve vzduchu. Vyloženě vtipný sen se mi od dob dětství, kdy mě honili vzteklí klokani, dá-li se to nazvat vtipným snem, snad dosud nezdál (nebo si na něj nevzpomínám), až do minulého týdne. Noci ze čtvrtku na pátek. Mám jej stále v živé paměti, protože jsem ho mezitím převyprávěla každému kdo byl ochotný poslouchat
a vlastně i těm neochotným.
Dovolím si podělit se i s vámi.


V mém snu u nás byl na návštěvě manželův bratr se svou ženou, mojí nejmilejší švagrovou. Svorně jsme obědvali a mě napadlo využít příležitosti kdy mám v domě experta. Švagr je totiž vášnivý nimrod. Přinesla jsem jakousi špinavě bílou kůži o rozměrech asi třicet x padesát cm, připevněnou na dřívku. To celé mělo sloužit k zavěšení na zeď jako trofej a otázala se švagra znalce..." Nevíš co by to mohlo být?...Jirka to od někoho dostal? " Velký bratr pohlédl na kožku a sebevědomě odvětil... "Jo, to je z kachny... kukoc."
I ve snu mi to přišlo neuvěřitelně vtipné a švagra uraženého mým bujarým veselím a znevažováním myslivecké hantýrky, jsem chlácholila slovy... " Nezlob se...mě to úplně zlomilo...já si taky často připadám kukoc!"

Po probuzení jsem jako prvnímu zvěstovala svůj sen manželovi. Zdvořile vyslechl mé vyprávění často přerušované smíchem. Nijak zvlášť se nebavil, neudivilo ho, že by se kůže z kachny vystavovala, ani že by měla špinavě bílou srst, asi jako urousaná bílá kočka a dokonce ani to, že by se něco takového jmenovalo kukoc. Když jsem dovyprávěla, s očekáváním jsem se mu zahleděla do obličeje, ve víře, že se prostě musí začít zmítat smíchy jako já. Nestalo se! Pohled mi chvilku hloubavě oplácel a nakonec se zeptal ..." A ono se tomu tak říká?"



Co si o tom myslet?

Co by tomu řekl pan Freud?

Jsem z toho kukoc víc než kdy jindy!!!






téma týdne - Zavři oči a otevři mysl. Co vidíš?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 valin valin | Web | 19. prosince 2012 v 8:31 | Reagovat

Já si tedy tom neumím nic myslet, je to ně mě moc komplikované, ale zdá se, že výraz kukoc je jaksi univerzální.. jsem z toho kukoc, je to kukoc, není to kukoc. Myslím, že by z toho byl kukoc i pan Freud. :-D  :-D :-D  :-D

2 Bev Bev | E-mail | Web | 19. prosince 2012 v 10:16 | Reagovat

Ano, dá se tím popsat vlastně cokoli.. :-)
Článek jsem sepsala už včera a dnes ho jen zveřejnila, a kdybych si předtím přečetla ten tvůj, ani bych to neudělala, rozhodně ne dnes,přijde mi až nepatřičný.
Děkuju, že to bereš tak velkoryse.

3 Natas Natas | Web | 19. prosince 2012 v 10:42 | Reagovat

Freud? Přišel s krásnou definicí našeho podvědomí ve stavu spánku. Věda postoupila dál, ale mílové kroky to tedy nejsou. Sny jsou výplodem podvědomí, které by mělo zpracovávat naše pocity, myšlenky a vjemy přítomné a minulé. Jenže já mám trochu jinou zkušenost, sny si pamatuji přesně a když tomu tak je, není to dobré. Pamatuju li si jen nepatrně jsem ráda a usínám napříště s klidem. Možná že se někde kukoc objeví a dost možná, že také dojde na ono setkání a odhalení kůže. :-D

4 valin valin | Web | 19. prosince 2012 v 21:21 | Reagovat

[2]: Ale ne Bev, to tak není, já jsem se nad tvým článkem usmívala, já nechci rozdávat smutek z mýho momentálního bolu..
To fakt ne, veselé články mě pomáhají odreagovat se... ;-)

5 Bev Bev | E-mail | Web | 20. prosince 2012 v 7:10 | Reagovat

[3]: Tak se skoro začínám bát! v jaké podobě se kukoc objeví a kdo přitom bude muset odhalit tu kůži! :-D  ;-)

[4]: Jsem ráda, že jsem mohla maličko pomoct odreagovat. A žádný smutek nerozdáváš...tak to prostě je, někdy smutno někdy vesele..jen jsem si včera přišla se svým kukocem až nepatřičně vesele. :-)

6 valin valin | Web | 20. prosince 2012 v 18:56 | Reagovat

Kukoc je fakt dobrej, s dovolením si ho zařadím do slovníku, už se těším, jak na mě budou někteří šťastlivci zírat, až to na nějakého vybalím... :-)  :D  :-)

7 Bev Bev | E-mail | Web | 21. prosince 2012 v 7:12 | Reagovat

[6]: Je mi ctí, že jsem přispěla k obohacení slovníku. :-D Mým holkám se také líbí, dokonale mi vynahradily manželovu vlažnou reakci, protože se válely smíchy stejně jako já a slovo kukoc používají několikrát denně, nejčastěji v souvislosti s mou osobou. Článek se taky mohl jmenovat Jak jsem přišla k přezdívce.. :-D  ;-)

8 mengano mengano | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 20:14 | Reagovat

No, kožíšek z kachny je fakt kukoc. Nic jiného to ani být nemůže :D
Já mám asi nějakou úchylku, protože si sny vůbec nepamatuju. Asi se mi něco zdá, nevím, ale ráno si nepamatuju zhola nic.

9 Bev Bev | E-mail | Web | 7. ledna 2013 v 4:57 | Reagovat

[8]: Taky si je málokdy pamatuju, to už musí být fakt velekravina aby mi uvízl v paměti. Tenhle sen jsem si umiňovala zapamatovat už ve spaní! a podařilo se. :D
Možná to není úchylka, ale spíš známka duševní rovnováhy. :-D

10 mengano mengano | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 11:03 | Reagovat

[9]: Moc rovnovážná si občas ani nepřipadám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.