Pitomá ale osobitě

13. listopadu 2012 v 7:16 | bev |  Občasník

Dceřin sešit psychologie, ze střední školy, definuje osobnost jako jednotu fyzického a psychického, vrozeného a získaného, následně se projevující určitým chováním, plynoucím z této jednoty/nejednoty. Osobnost má, podle téhož, také určitou strukturu. Tvoří ji - vlastnosti motivační (potřeby, zájmy, city, návyky), postojové (systém hodnot, charakter), výkonové (vlohy, schopnosti,vědomosti, dovednosti, vůle), seberegulační (sebepoznání, sebehodnocení), dynamické (tempo, temperament) a vlastnosti psychických procesů a stavů (vnímání, fantazie, emoce, pozornost).
Aniž bych znala definici, či se vědomě snažila strukturovat svou osobnost, pokouším se už dvaačtyřicet let uvést v jednotu jakousi idealizovanou představu sebe samé, jaká bych snad měla být (ať podle sebe či okolí), s holou nepřikrášlenou skutečností, jak se dnes a denně projevuje. Kdysi se mi to jevilo jako touha po sebezdokonalení, dnes si přiznávám, že šlo o pouhé lhaní si do kapsy, protože člověk se nijak podstatně změnit nedá.

Posuďte, prosím, sami, nakolik se může lišit teorie od praxe, jak velmi výstižně
napsala Valin. Mrkající

1) Motivace:
Že jsem těžko motivovatelná se projevilo velmi záhy, zhruba ve věku osmi let. Tatínek, nadšený fanda všech sportů, zatoužil z nejmladší dcery vychovat otužilého sporotovce. Nenadšená dcera, nenávidějící veškeré sporty bez výjimky a obzvlášť zuřivě zimní, byla přinucena každou zimu snést z půdy lyže a hůlky a účastnit se takzvaných párkových závodů. Ráda bych napsala, že tlak přinesl své ovoce, že jsem splnila očekávání, které na mě, dítě Žďárské vrchoviny, ráje běžkařů, bylo automaticky položeno.. Opak je pravdou. V momentě dosažení plnoletosti jsem uložila lyžařské náčiní k věčnému spánku a zimní sporty, jakož i závody v čemkoli, nenávidím víc než co jiného.
Závěr: Sport tedy není mou potřebou ani zájmem, nemám k němu žádný cit a tudíž na něj nevznikl ani návyk.

2) Postoj:
Bláhově jsem chtěla napsat, že v tomto bodě jsem se sešla se svým ideálem, se svou představou, vytyčenou v mládí a to proto, že stále stavím na nejvrchnější příčku své děti, rodinu, lidi celkově, zvířata, přátelství, zdraví, smysl pro humor atd..... vše v co naivní lidi věří, a až úplně na posledním místě stojí majetek, přesněji řečeno hromadění majetku. Z hlediska morálky je to možná chvályhodné, ale z praktického hlediska - nesmysl, řadící mne, jakožto bytost nereálnou, zaslouženě (za blbost), k druhům na vymření. V tomto bodě tedy ke sjednocení došlo, bohužel však pouze na úrovni jedince.
Závěr: Rozpor je v tomto případě mnohem hlubší, konkrétně - charakter jedince X systému hodnot všeobecně uznávanému a proklamovanému společností.

3) Výkon:
V tomto bodě jsem sama sebe nijak nezklamala, nemotivovatelný člověk si neklade nesplnitelné cíle a je tedy spokojen se svým výkonem, tak jak jej produkuje. Zdrojem zklamání bych však mohla být pro své okolí, potažmo nejbližší rodinu. Kupříkladu pro manžela by mohla ideál manželky představovat kombinace robota, humanoidního typu (ženských tvarů), s vestavěným příslušenstvím (mop, vysavač, myčka, žehlička, vypínač, případně minibar) s lehkou děvou bez zábran, omezeným slovníkem a možností regulace emocí. Skutečnost je opět neslučitelná s představou.
Ač často cítím, jak mi hadr na podlahu a savice vysavače důvěrně lnou k rukám ve snaze dosáhnout dokonalého propojení, opravdu kvalitní výkon podávám pouze pod nátklakem a to když:

a) je hlášena návštěva
b) je vyhlášen stav nouze, tedy nedostatek ponožek, slipů, utěrek a dalšího
c) sanitární zařízení signalizuje možnost vzniku cholery nebo úplavice

Zvláštní je, že jedna z možností, popřípadě variace dvou až tří, je aktuální téměř každý den. Proto sleduji trendy moderní medicíny, zvláště plastické chirurgie, jeden dva páry rukou navíc by se mi totiž docela šikly. Vybavena bohatou slovní zásobou (včetně sprostých slov) a širokou škálou rychle se střídajících emocí, nepřijímám tento stav se stoickým klidem. Naopak se mi stal inspirací pro mnohá plamenná kázání, která, kupodivu, nejsou u mých drahých nikterak v oblibě. Večer se pak, pochopitelně (alespoň pro mne), samovolně vypínám kolem půl deváté, výkonů mám přes den až nad hlavu.
Závěr: Díky vrozené vloze osvojit si snadno každou dovednost, která nepřináší žádný efekt, případně malý a dočasný, mám obrovské vědomosti z oblasti Smiccingu, kteréžto používám a prosazuji s nasazením veškeré vůle.


Zde se rozloučím, neb by článek byl příliš dlouhý. Pokračování bude následovat. Zbývá nám seberegulace, dynamika a psychické procesy a stavy. Hezký den! Mrkající
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 valin valin | Web | 13. listopadu 2012 v 8:18 | Reagovat

Musím se chechtat úplně nahlas, tvé zhodnocení stavu tvé osobnosti je dokonalé, ze všeho nejvíc mě učaroval bod 3 - pojednání o výkonu. Pokud bych se s tebou mohla srovnat, tak body 1 a 2 vnímám tak nějak podobně jako ty, ale upřímně řečeno co se týče bodu 3 jsem proti tobě velice laxní a vidím, že bych se měla zamyslet sama nad sebou a uvědomit si, jaké na tomto poli mám díky tobě možnosti k seberozvíjení :D  :D

2 mengano mengano | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 10:44 | Reagovat

Bezvadný článek.
Vzdělala jsem se mírně v psychologii a našla spřízněnou duši :-)
Mám to velice podobně, jen v bodě 3) písmeno b)jsem už několikrát řešila dokoupením potřebného, když Medvěd začal tvrdit, že bude muset začít chodit nahý.
Když nejde o život, nemůžou mě docházející slipy vyvést z klidu ;-)

3 Bev Bev | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 14:19 | Reagovat

[1]:Jsem moc ráda, že jsem pobavila a co se výkonu týče.. zůstaň laxní, možná je to nakonec to nejlepší co můžem udělat! :-)  ;-)

[2]:To mě moc těší, nápodobně. Děkuji za tip...dokoupit :-? to mě nenapadlo 8-)  :-D

4 ivet-pe ivet-pe | Web | 14. listopadu 2012 v 19:50 | Reagovat

Je to skvěle napsané a vážně mě to pobavilo. :D
Také sporty zvláště nemusím, asi je to tím, že jsem lehce nemotorná. 8-)

5 Bev Bev | E-mail | Web | 15. listopadu 2012 v 6:32 | Reagovat

[4]:Nesmírně mě těší, když mé výplody pobaví!! Já jsem pro změnu těžce nemotorná :-D viz. článek Votokesaním.
Velice velmi děkuji za milé komentáře! :-)  :-)

6 MAKY MAKY | 22. listopadu 2012 v 22:16 | Reagovat

Úžasně napsané,
dlouho jsem se tak nepobavila a nenasmála :) :) :)
Napsat zlatým písmem,zarámovat a uchovat pro příští generace !
A v bodě č.3,co se týká výjkonu se shodujeme stoprocentně ;-)

7 Bev Bev | E-mail | Web | 23. listopadu 2012 v 7:06 | Reagovat

[6]: Ach, Maky moje milá, já se úplně rdím...děkuju velice velmi! :-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.