Geraldova hra - Stephen King

22. srpna 2012 v 8:54 | bev |  Knihomil

Geraldova hra

Stephen King

Pro Jessie Mahout Burlingamovou zatmění slunce, které prožila, coby dvanáctiletá u jezera Dark Score, nikdy neskončilo. Ojedinělý přírodní úkaz sledovala z bezpečí tatínkova klína, a to co ji při tom tlačilo do pozadí a znemožňovalo pohodlně se usadit, rozhodně nebyla rukověť tesařského kladívka. Sexuální incident svojí závažností - v porovnání s tím, co se občas stává ,,tatínkovým holčičkám" - srovnatelný s ukopnutým palcem. Přesto ovlivnil celý Jessiin život.

O mnoho let později přijíždí dospělá Jessie, dcera Toma a Sally, matka nikoho, se svým manželem, úspěšným právníkem, k jezeru Kashwakamak. Sezona skončila, jezero je opuštěné a Jessie s Geraldem přijíždí na svoji chatu s jediným důvodem, užít si erotické hrátky. Když Gerald poprvé přišel s nápadem použít při sexu pouta, Jess to brala jako příjemné, maličko perverzní, zpestření manželského života. Postupem času se však pochybná přitažlivost pout vytratila, alespoň pro Jessie a zůstalo jen znechucení. Odpor, který pociťuje, a který postupně narůstal, vyvrcholí právě v jezerní chatě. Vzpomínka na jinou chatu u jiného jezera, a jiný druh sexuálního obtěžování, způsobí, že už nechce pokračovat v této, pro ni ponižující hře a žádá po Geraldovi, aby jí odemknul pouta. Gerald však nechce slyšet její odmítnutí, předstírá, že patří ke hře. Když slova neproniknou k Geraldovu sluchu, použije Jess pádnější způsob, jak mu sdělit svůj názor. Kopanec do břicha a přirození Geralda skutečně zastaví, a nejenom to, nevydrží to jeho srdce a Gerald umírá na infarkt.
Jess zůstává připoutaná k posteli. Jedinými společníky jí jsou, potáplice, křičící na jezeře, pes, který vyje kdesi v lese a její Hlasy.
Ženuška, zakřiknutá, ustrašená verze samotné Jessie, Karkulka, její dětské já, Nora, Jessiina psychoterapeutka a konečně Ruth, bývalá spolubydlící z kolejí. A hlasy nutí Jessie vrátit se v čase a znovu prožít den zatmění. Právě v minulosti může najít návod jak se osvobodit.

Pes, kterého slyšela Jess štěkat v lesích, se kdysi jemnoval Princ. Jméno se k němu už dávno nehodí. Majitel, který pořídil dceři na prázdniny povyražení v podobě štěněte, po skončení léta naznal, přredevším z finančních důvodů, že psovi bude lépe venku. Sotva odrostlému štěněti tedy poskytl svobodu. Prozaičtěji řečeno - zavezl psa do lesa a tam ho opustil. Bývalý Princ, nyní zubožený vyhladovělý tvor, zachytí pach krve a s vidinou snadné kořisti přichází do chaty. Nedovřené dveře mu umožní vstoupit a na podlaze na něj čeká bonus v podobě celé hromady jídla, tedy Gerald. Jessie nemůže psovi nijak zabránit aby z Geralda neochutnal a tak musí bezmocně přihlížet jak Princ hoduje na bývalém právnickém esu. A netuší, že venku se pohybuje ještě mnohem nebezpečnější tvor.

I on nachází cestu do chaty. Stvoření stejně bizarní jako skutečné. Jessie ve svém stavu není schopna rozeznat zda jde o hmotnou postavu, či jenom hru světla a stínu. Jednu chvilku si dokonce myslí, že je to její mrtvý otec, který přišel dokončit co kdysi začal. Vesmírný kovboj, tvor tvořený stíny, Jessie pozoruje a kochá se jejím utrpením. Alespoň první noc. Jessie však ví, že ať je to co je to, přijde to další noc znovu a pokud ji to najde stále připoutanou a bezmocnou, už se nebude jenom dívat. S pomocí hlasů nachází ,,klíč", tedy cestu z pout.

Za strašlivou cenu, kdy si téměř skalpuje kůži z jedné ruky, protože její vlastní krev je jediné mazadlo, které jí zbývá, a které jí může pomoct vyklouznut z pout, se Jessie osvobodí a přes ztrátu krve, šok a vyčerpání se jí podaří uniknout nočnímu přízraku.
Vesmírný kovboj je skutečný člověk, či spíše napodobenina člověka. Muž, trpící vzácnou nemocí, která způsobuje abnormální protažení končetin i obličeje. Muž postižený i psychicky, vrah vlastních pěstounů, častý návštěvník hřbitovů, kde zohavuje mrtvoly a bere si suvenýry. To ale zjistí Jessie až mnohem později.


Když zvážím, že tři čtvrtě knihy mají jedinou hlavní postavu a děj tvoří její myšlenkové pochody, vzpomínky a představy, a přesto v knize není jediné hluché místo, jediná stránka, která by se dala vypustit, musím se znovu poklonit před vypravěčským uměním pana Kinga.
Jako všechny Kingovy knihy, ani Geraldovu hru nelze uspokojivě(pro vypravěče) převyprávět a zjednodušit. Vytrácí se tím jakási osudovost (nenapadá mne vhodnější slovo), příznačná pro Kingův rukopis. Proto navrhuji...
Navšivte Jessie u jezera Kashwakamak a udělejte si sami obrázek o tom co se tam stalo! Určitě se nebudete nudit!








 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 valin1 valin1 | Web | 22. srpna 2012 v 22:45 | Reagovat

Probudila jsi mou zvědavost, budu méně psát a víc číst, nějakou dobu..
Díky za tip. :-)  :-)

2 Bev Bev | Web | 24. srpna 2012 v 7:15 | Reagovat

Potěšení je na mé straně!! :-)
Snad se bude líbit...byla bych moc ráda. :-)

3 exotsfanclub exotsfanclub | 24. srpna 2012 v 12:38 | Reagovat

Promiň, že otravuju, ale jeto důležitý.!Pomoct kapele Exots dostat se na Landronkafest 2012.!

Stačí se zaregistrovat vlevo pod loginem "zaregistruj se zde" a poté najít pod odkazem na stránce "Seznam kapel a hlasování" a můžete hlasovat(po registraci se na této stránce dole objeví tlačítko "hlasuj")! Svým hlasováním můžete dát až maximum 5 bodů! Soutěž trvá až do 8.9.2012!
Odkaz na soutěž : http://ladronkafest.cz/souteze/soutez-studentskych-kapel
Odkaz na registraci : http://ladronkafest.cz/component/user/register

4 Vendy Vendy | Web | 12. září 2013 v 1:35 | Reagovat

Geraldovu hru jsem taky četla (vlastně většinu knih od Kinga, až na sérii Temná věž). Výborná kniha, přestože se tam skoro nic neděje (po akční stránce), je příběh plný napětí, taky jsem čekala hlavně na to, jak se z těch pout dostane, pokud vůbec. Koneckonců, Cujo taky nedopadl zrovna happyendově.

5 Bev Bev | E-mail | Web | 12. září 2013 v 7:25 | Reagovat

[4]: Jéé, to mám radost, další Kingův čtenář. Já ho miluju už skoro dvacet let. K temné věži jsem se dostala poměrně nedávno, odradil mě kdysi první díl Pistolník, přišlo mi to moc pohádkové. Pak jsem v knihovně sáhla vedle a nedopatřením si půjčila myslím 5. díl Vlci Z Cally a to byla taková jízda, že jsem musela přečíst nakonec všechny díly a chci je doma, abych se k nim mohla pravidelně vracet. Doporučuju! To není jen příběh, to je úplně nový svět. :-)

6 Vendy Vendy | 11. května 2014 v 14:54 | Reagovat

[5]:Určitě zkusím! Pamatuješ si na první knížku od něj? Já jsem koupila Nadaný žák a Tělo, to bylo dvojdílko v jednom balení, a recenzi na něj jsem četla někde v ofic.časopise na scifíčka. Takže vlastně jako první jsem četla nehororoy.
Další byla myslím Carrie... :-)

7 bev bev | 13. května 2014 v 5:25 | Reagovat

Nadaný žák a Tělo jsou moc dobré, taky jsem je četla. :-)

8 Anie Anie | Web | 25. srpna 2015 v 19:43 | Reagovat

Četla jsem a musím z tebou jen souhlasit. Skvělá kniha !! King patří k mým oblíbeným autorům. Pokud bys chtěla nějaký tip na jinou jeho knihu určitě můžu doporučit Osvícení, Vrabci znovu letí. Pak také Ostrov Duma Key nebo Revival. (na ty dva poslední mám recenzi na blogu pokud by tě to zajímalo)

9 Bev Bev | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 14:42 | Reagovat

[8]: Revival jsem zatím nečetla, ostatní znám a mám moc ráda, dokonce se vcelku povedlo i pokračování Osvícení Doktor Spánek. I já jsem nadšený čtenář jeho knih. :-) Ráda nakouknu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.