Stejně..

23. září 2011 v 8:12 | bev |  Veršovník

Stejně...

(pro přítele, který uměl včas odejít)

Pořád mi scházíš..
šeptám do polštáře
v tichu na rozhraní.
Přes všechna předsevzetí
Tvá ústa lháře
zamkla bych ráda políbením,
ať mlčí! aspoň pro tu chvíli,
kdy sen se vítá s ránem.

Pořád mi schází
Tvé oči, Tvůj smích,
koncert našich hlasů
jak důvěrně se proplétají,
vážně chtěla bych
být mocným vládcem času.
To chtěla bych.

Už je to pryč. Vím,
nedá se to vrátit.
Už jinde snídáš, večeříš,
slova zas hladce plynou
v souznění líbivém
s nějakou jinou.
Já se netrápím.
Jen sčítám ztráty.

A někdy, před svítáním,
v klamavém světle ranním,
zašeptám do polštáře:

Stejně mi scházíš...


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 12. října 2011 v 8:55 | Reagovat

Moc hezké.

2 ivet-pe ivet-pe | Web | 15. listopadu 2012 v 9:29 | Reagovat

Moc smutné. :-(

3 Bev Bev | E-mail | Web | 15. listopadu 2012 v 10:46 | Reagovat

[2]: Jo jo, taky mi to tenkrát přišlo smutné a v paměti zůstalo jako lehká nostalgie. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.