Pocity

4. srpna 2010 v 12:47 | bev |  Veršovník

Pocity

aneb - lovy beze zbraní

Jsem zatrpklá mořská víla
tančící na žiletkách,
volavka zasmušilá
křičící v bažinách,
bílá velryba čekající na harpunu,
oběť smířená, jež vítá strunu
co konečně jí zláme vaz.
Špatně navržená hráz
co nechrání jen předstírá,
napružená tětiva
toužící vypustit svůj šíp...

Jsem lovná zvěř jež tuší,
že někdo natahuje kuši,
stopař větřící čerstvou krev,
jmelí pnoucí se po stromech,
mech, jenž kroky tlumí,
jsem ten co nechápe
a vždycky porozumí.
Černá perla v lastuře skrytá,
něžný kat,
který se v pasti citů zmítá.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 herdek herdek | 22. srpna 2010 v 4:56 | Reagovat

Slastné čtení.
Připadal jsem si jako v kavárně pro básníky, kde na pódiu stojí zhrzený bard a zvrací na mě svou duši. Krásné nechat se takhle ozdravně ozvracet. Díky.

2 Bev Bev | Web | 1. října 2010 v 9:49 | Reagovat

[1]:Já děkuji! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.