Prozření

1. července 2010 v 13:37 | bev |  Veršovník


Prozření  


Zamlklé bdění,neklidné sny,
probdělé noci,nevlídné dny.
Jitra tak kalná,večery chladné,
zraněná duše bez víry chřadne.

Mozek jak ze skla,myšlenky tříští,
v srdci kus ledu strach z noci příští.
Úsměv jak škleb na prohnilé dýni,
oči dvě díry,bolest je stíní.

Krev plná jedu koluje tělem,
zabíjí plány kdysi tak smělé.
Naděje ztlučená na berlích visí,
důvěra smetá si z pláště trus krysí.

Co je to za ženu? Je vůbec živá?
Věřila na lásku,teď žalmy zpívá.
Věřila na rozum. Jak to se jí stalo?
Naivní byla a ne zrovna málo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 13. července 2010 v 21:07 | Reagovat

hezká... ale proč nejsou zrovna teď chladné večery O_O

2 herdek herdek | 25. července 2010 v 22:02 | Reagovat

pavel : Protože jsou chladní lidé.
Beverly : Koupil jsem si tužku a tou tužkou napsal ž a přečmáral. Tužku zlomil. A zahodil. A žiju dál, jako by se nic z toho nestalo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.