Ach, ty hormony!!

22. dubna 2010 v 14:25 | bev |  Občasník


Nedávno za mnou přišla dcera celá uslzená. Srdce se mi sevřelo lítostí nad mými "nebohými, nedoceněnými" dětmi. Soucitně jsem se zeptala: "Co se ti stalo broučku?"
Po záplavě slz a hlučném vysmrkání pronesla dramaticky: "Já nejsem holka!"

Srdce mi vynechalo a ve vteřině mi proběhla hlavou všechna výchovná pochybení, jichž jsem se kdy dopustila. Hlasem sevřeným obavou jsem ze sebe vypravila: "Proč myslíš?"
Následovala další záplava slz, delší než předchozí. Po efektní pauze z ní vypadlo: "Protože mám strašně chlupatý ruce!!" (Asi deset chloupků viditelných jen s lupou!!!)

S rozbušeným srdcem jsem vyhrnula rukávy, abychom si mohly porovnat paže, ujistila ji, že mám ruce také chlupaté a je mi to úplně jedno, že si je může oholit a že se v žádném případě nemění v Česťu, (bývalý třídní obdařený mohutným porostem dokonce i na článcích prstů)
jak vtipně podotkla. Takto povzbuzená a uklidněná přešla plynule do hysterického smíchu.
Nato jsem ji taktně opustila, aby se mohla vyrovnat se svým handicapem a odešla se vyrovnat s tím mým, jímž je dospívání dcer.

Trošku mne povzbudila kamarádka, když mi vyprávěla, jak téměř odjeli se šestnáctiletým synem do nemocnice, když si zničeho nic, ke svému obrovskému zděšení, objevil na nohách velké množství modřin. Teprve při bližším prozkoumání zjistila, že mu jen ve vlhkém deštivém počasí pustily rifle.

Ale abych byla spravedlivá musím přiznat, že hormonální nevyváženost není jen výsadou mládí.

O víkendu jsem si k první ranní kávě pustila televizi. Právě běželi Pokémoni a já se přenesla v čase o několik let zpátky. Do doby, kdy holky sbíraly obrázky těhle příšerek a s gumovou figurkou Pikachu se probouzely i usínaly. Oči se mi zalily slzami a já napjatě sledovala, jak se přiblblé postavičky potácí po palubě jakési lodi, blížící se rychle k mohutnému vodopádu.
Jak to dopadlo nevím. V nejnapínavějším místě mne vyrušily dcery pídící se po snídani.
Při pohledu na mé uslzené oči a ruce žmoulající kapesník,svorně zvolaly:
"Mami!! proč zase řveš?"

Okamžitě se mi vybavila Škopková při sledování Angeliky. (Časy se mění, mně stačí Pokémoni).
Když jsem holkám vylíčila důvod svého dojetí, zaslzely také. Smíchy!

Tak se nám to pěkně sešlo pod jednou střechou. Holky si prožívají pubertu, já krizi středního věku.
Nepřekvapilo by mne, kdyby si manžel jednoho rána odskočil pro cigarety
a více jsme ho neviděly.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MAKY MAKY | 24. dubna 2010 v 10:19 | Reagovat

Jo,jo ... mluvíš mi z duše,já jsem na tom úplně stejně,řvu pomalu i u Večerníčku ... ;-)

2 Inka Inka | E-mail | 30. dubna 2010 v 4:01 | Reagovat

Pavloušku...jsi geniální..slzím smíchy a padám pod stůl :-D

3 Bev Bev | Web | 30. dubna 2010 v 12:04 | Reagovat

[2]:Moc děkuji moje milá,milovaná Inuško.Geniální ale bohužel nejsem,vždyť mně znáš! :-D
Jen mně občas napadne nějaká kravina.Říkejte mi blesku! ;-)

4 Vendy Vendy | Web | 29. října 2013 v 22:38 | Reagovat

Tys mě dojala.
Navíc jsi tomu nasadila korunu s přirovnáním ke Škopkové. :-D
Ale je fakt, že některé staré filmy vyvolávají ve mně také vlnu dojetí a nostalgie... 8-)

5 Bev Bev | E-mail | Web | 31. října 2013 v 8:16 | Reagovat

[4]:Jéžiš, mě taky, já si někdy tak krásně pořvu. Třeba poslední díl Pána prstenů jsem prořvala úplně celej a na konci mně bylo jakobych tu cestu s Frodem a Samem prošla osobně, tam a zpátky. Dojímají mě vztahy, výmluvný pohledy, přátelství, láska, velký gesta i symbolika. :-? :D  :D

6 Vendy Vendy | Web | 11. května 2014 v 11:34 | Reagovat

[5]:Tak Pán prstenu je kapitola sama pro sebe. Tam těch vypjatých emotivních scén bylo hodně a já řvala taky. Když Eowyn opustil Aragorn (no, on jí ve skutečnosti nikdy nepatřil,ale bylo to totální smetení jejích nadějí), ten ztracený pohled, co měla. Když se rozjíždělo rohanské vojsko do bitvy, ve které pravděpodobně zemřou všichni (ten plamenný projev Theodena, a volání Smrt, můžu říct, že mě až mrazilo),souboj Eowyn s prstenovým přízrakem, a ještě předchozí smrt Theodena, nebo Frodo a Sam a jejich pputování, taky hold hobitům, to mě taky dostalo. Myslím že třetí díl jsem prořvala nejvíc a ještě dnes, když vidím některé scény, tak mě dojímají znova a znova. Jackson je mizera, tomu se to vážně povedlo! :-)  :-?  8-)

7 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 21. května 2014 v 10:46 | Reagovat

Jé, holky, nešilte! Kdybyste jen věděly, kde všude jsem chlupatá já!!! Snadno to vyřeší žiletka. Do doby, než jsem zahlédla poodhalenou kamarádku, jsem se cítila fakt mizerně, ale od té doby se svému hustému porostu jen směju, protože oproti ní jsem holátko!! Zatímco já se to snažím skrýt a předstírat, že jsem žena ve všech směrech (cha cha), tak ona nechává svůj porost na odiv okolí a je jí to šumák. Ona s tím problém nemá. Nebojte, neodhaluje nic, co by bylo do osmnácti let nepřípustné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.