Škola, aneb tohle my jsme nebrali!

23. března 2010 v 10:39 | bev |  Občasník

Dlouho, chce se mi říct až příliš dlouho, jsem žila s představou, že jsem normální, průměrně vzdělaná bytost s průměrným přehledem. Opak byl pravdou!!
Vše vyplulo na povrch v momentě kdy mne dcery požádaly abych se s nimi učila. Prý jim to tak lépe leze do hlavy. Možná ale jen usoudily, že mi kapka informací neuškodí.

Měly pravdu, neboť moji paměť lze popsat jako mapu z konce středověku, samé bílé místo. Dokážu citovat zpaměti dlouhé pasáže z Kinga i s odkazem na stránku, pamatuji si, kdo z širokého příbuzenstva co jí, co rád nemá, jaké barvě dává přednost, co čte, zkrátka každou pitomost ovšem základní a střední vzdělání se u mne minulo účinkem.
Číst a psát ale umím!
Takže jsem jejich žádost s nadšením uvítala zcela přemožená mateřskou láskou a pýchou na své vzděláníchtivé holčičky. O toho dne se datuje má každodenní noční můra a setrvalý úpadek sebevědomí.

Zřejmě jsme někdy probírali mnohočleny. (Anebo je to něco zcela nového?) Nejspíš to prošlo kolem mne. Možná jsem také byla v té době nemocná a nebo spíš duchem nepřítomná, jako ostatně většinou při hodinách matematiky. Mnohočlen mi dnes zní spíše jako něco z biologie.
Parazitický kříženec tasemnice a stonožky.

Další novinkou pro mě byly Keplerovy zákony. Mám v povědomí člověka tohoto jména, ovšem jeho dílo je pro mne jedna velká neznámá. Jakým překvapením byly jeho tři zákony týkající se věcí tak závažných jako je pohyb a vzdálenost planet. Nechápu, jak jsem mohla žít tak dlouho bez těchto základních informací, bez možnosti kdykoli si vypočítat vzdálenost Země od Slunce.

A tak bych mohla pokračovat dál a dál. Co předmět to překvapení. Otevírají se mi nové obzory.
Fráze: "Tohle my jsme asi nebrali!" u nás doslova zlidověla.
Dcery ji užívají vždy, když se s výrazem maximálního soustředění zahledím
do jejich učebnic na dobu delší než tři minuty.

Chápu, že můj článek není velkou poctou pro pedagogy,
kteří se pokoušeli mne vzdělávat.
Mají můj obdiv. Mohu říci pouze: "Kéž je jim jejich pedagogická kariéra lehká!"

Jedno velké plus však tato naše malá rozjímání nad učebnicemi mají. Kdybych řekla dcerám: "Pojďte si za mnou sednout, popovídáme si," tak si poklepou na čelo a třísknou dveřmi.
Takhle se občas nejenom něco naučíme, ale často přijde řeč i na mnohem zajímavější témata.



téma týdne - Škola

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bobina Bobina | Web | 25. března 2010 v 12:17 | Reagovat

díky, jsem ráda že má někdo podobný názor jak já :)

2 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 8. října 2015 v 8:04 | Reagovat

Bevíčku, já Tě miluju :-) Zlatoušku, hrozím se chvíle, až se natěšeně vrhnu na učebnice dcerušek s tím, že se budeme společně učit a pak zjistím, že vůbec nic nevím, jelikož základku jsem do slova a do písmene proflákala a je vůbec zázrak, že jsem ji prolezla.

Ne, že by tasemnice byla v mých útrobách vítaným hostem, ale tasemnice křížená se stonožkou se tedy vážně hrozím, doufám, že mnohočlen nenavštíví mé útroby, to bych si je musela vypreparovat, tu představu takového tvora v těle bych prostě nesnesla :-D :D

Jo a Keplerovy zákony je pro mne pojem, který mi absolutně nic neříká. Stačí Sbírka zákonů a už se ježím :-) natož se přehrabovat v zákonech, které, uznávám, jsou zajímavé, ale v mém životě zatím zcela zbytné :D

3 Bev Bev | E-mail | Web | 8. října 2015 v 13:52 | Reagovat

[2]:Leničko, to ti nezávidím. I když třeba to u vás bude probíhat úplně jinak. U nás to bylo tak, že jsem se to nejdřív musela znovu naučit, abych to mohla nějak podat holkám. Sranda byla když přišla Anna, že budou psát písemku z druhé světové a měla se naučit látku asi z třiceti stránek, nebo když jsem se učily fyziku, které ani jedna nerozumíme a rozumět ani netoužíme. Jéžiš, kolikrát u nás bylo řevu, pak jsem si pobrečely, zase se v slzách smířily a nějakým zázrakem prošly základku i učňák. Teď se učí spolu, ale stále to mám v živé paměti. Mě ti vždycky z matiky a fyziky strašně rozbolel kloub, to bylo ještě před výměnou a musela jsem si jít pak lehnout. [:tired:]  :D Takže držím palce, Lení. ;-)

4 Bev Bev | E-mail | Web | 8. října 2015 v 13:55 | Reagovat

[3]: Ale nejblbější je, že co jsem se přece jenom pracně naučila a dokonce mi i začalo dávat nějaký smysl, už jsem to zas znovu zapomněla. Zastřelte mě! :-?  ;-)

Velice ti děkuji za všechny milé komentáře a vtipné poznámky. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.